Tak hned na začátek bych se ráda ospravedlnila za to, že už skoro čtvrt
roku nevyšel článek. Častokrát jsem si to vyčítala a snažila jsem se
vymyslet nějaké téma, ale cokoliv jsem zpracovala, to se mi nelíbilo a
nestála jsem si za tím. A tak jsem si raději počkala, protože jsem
věděla, že přijde správný čas a zase napíšu něco, z čeho budu mít
doopravdy radost. Ten čas nastal právě teď.
Justin Jesso.
Složil Stargazing, kde se o hudbu postaral norský DJ Kygo.
Složil písničku, která pro mě nabrala už před rokem neskutečně osobní význam. Na všechno jsem narazila náhodou, náhodou Justinovi napsala, náhodou dorazil do Budapeště ve stejný den, kdy jsme se tam vypravily na koncert Shawna...
Nebo náhody neexistujou..
Každopádně.
Po koncertě Shawna na maďarském Szigetu jsem si přála i na následující Kygovo vystoupení zůstat na svém poctivě vystátém místě ve skvělý třetí řadě s ještě skvělejším výhledem. Komunita se ale s přicházející nocí úplně vyměnila za opilce a nerespektující pochybný bytosti, a tak jsem ztratila nervy a radši dala přednost svýmu zdraví, než abych se tlačila a stála na špičkách v opilým davu.
Nezaslouženě jsem tedy na koncert Kyga postávala z boku, sotva jsem viděla na tu obrazovku před podiem.
Byla jsem úplně vyčerpaná z celého toho dne. Jediný důvod, proč jsem ještě nechtěla odejít, byl Justin Jesso. Věděla jsem, že musím počkat, protože jsem se na to neskutečně těšila. Písničku za písničkou, které jsem stresem skoro nevnímala, jsem se rozhodla, že napíšu náhodný osobě na Instagramu, která navštívila koncert Kyga celkem nedávno. Byl to týpeček a jmenoval se Louis. Odepsal téměř okamžitě, že písnička následuje po Aviciiho ,,Without you." V tu chvíli, kdy jsem to přečetla, hrál Kygo právě Aviciiho. A fakticky po pár minutách jsem zaslechla první tóny Stargazingu. První slova. A tak jsem celá ulepená, ubrečená a emočně vyřízená stála na zaprášený maďarský zemi a brečela ještě to málo, co mi k brečení zbylo.
Ta písnička byla pro mě natolik výjimčená, že jsem zkrátka nezvládala vůbec nic. Jenom zírat a brečet. Chtěla jsem zpívat, ale pokaždý z toho vzešlo jenom ubrečený cosi.
Během toho všeho jsem sama sobě dala slib. Že jednoho dne tohle zažiju znova s mnohem lepším výhledem. Nezamýšlela jsem se nad tím, kdy se to stane. Jen jsem si to prostě řekla.
Dokonce jsem plánovala, že si jako svoje malý osobní předsevzetí dám, že Jessa potkám příští rok, a poděkuju mu za to, jaký slova složil.
Hned po skončení jsem zvládla napsat Jessovi zprávu, na kterou přišla odpověď s tím, že se určitě brzy uvidíme.
No a v mým životě se děje spousta nečekaných věcí.
Před hodinou němčiny mi napsala kamarádka Terka, která se mnou v Budapešti byla, jestli jako vím, že Justin dorazí do Prahy.
A tak jsem o hodinu později nakráčela do cestovky v Holicích pro vstupenku na Czech Social Awards a jednu pro jistotu zarezervovala i Kátě.
Věděla jsem, že tam musím být bez ohledu na to, že je to komerční galavečer, kam si budu muset vzít šaty a lodičky, a že nějaké nominace a výhry mě v tu chvíli absolutně nezajímají.
Já to všechno udělala proto, že jsem sama sobě dala slib, a že když si něco usmyslím a začnu si to přát, tak si to přeju tak dobře, že najednou jedu vlakem do Prahy s lístkem do první řady, protože tam dorazí Jesso a zahraje Stargazing.
Snad nevadí, že jsem omylem jela vlakem o hodinu déle, protože jsme to všechno i tak s Káťou stihly a dorazily do pražského Hiltonu. (Díky strejdo).
Justin Jesso za námi dorazil na červený koberec. Uviděl mě, zamával mi. A zvolal ,,WE DID IT."
No a v tu chvíli jsem si vzpomněla, jak jsem upocená stála v Maďarsku a neviděla vůbec nic a stihla jsem si uvědomit, že teď stojím ,,v gala" a Jesso je tak blízko, že mu naklid můžu brečet do ramene.
Je to vděčnej, milej a skvělej člověk, plnej energie, kterej si dostatečně uvědomoval, co to pro mě v ten večer znamená.
A toho si skutečně vážím.
Večer jsme se s ním stihly sejít ještě jednou. A ještě předtím Káťa hrála, že jsme cizinky a potřebujeme se dostat na afterparty, což nám sice nikdo nesežral, ale za pokus to stálo, že ano.
Co se týče Czech Social Awards... Čím víc jste komerční, tím větší šanci máte. Zhodnotila bych to jako tři velké omyly, hodně otřesnej proslov, kde bylo řečeno, že slečna oceněná má hlad a už musí jít...
Ale pár cen tam dle mého názoru bylo uděleno spravedlivě. A konec konců, je to jen skleněný ,,něco", na co se pak práší na poličce..
Jak říkám, v ten večer mi tam o žádný ocenění českých influencerů vůbec nešlo..
Šlo mi o to, splnit si jeden ze svých slibů a zároveň i snů.
A to se mi podařilo.
A pokud jste si z toho ještě pořád neodnesli tu hlavní myšlenku, tak já vám ji napíšu znovu.
Jestli si něco doopravdy přejete, věřte tomu.Věřte sobě a nepochybujte o tom. Ani na chvíli.
Protože Czech Social Awards mi můžou házet zobrazeno na Instagramu a nechávat mě zoufalou bez odpovědi, protože opilci na Szigetu mě můžou vypudit z mýho poctivě zaslouženýho místa, na které jsem čekala skoro 12 hodin. Protože i když jsem 13. srpna neviděla nic, 1. prosince nám Jesso při vystoupení zamával a přišel mě obejmout.
A vám se to může zdát jako hloupost. Tak ať. Ale tyhle malý krůčky pro mě vždycky znamenají něco velkého. A především je to důkaz, že se nemám nikdy vzdát.
Jo a..
Nakonec jsem z těch šatů měla fakt radost.
A to si nejradši žiju ve svých mikinách, větších i dvě velikosti..
Tak se mějte hezky.
A..
Věřte si.
Prosím.
A podpořte Jessovo nově vydaný EP.. ♥
A tohle taky. Klikni SEM.
