DOPIS MÉMU BUDOUCÍMU JÁ

Ahoj!

Dřív, než začnu, chtěla bych předem říct pár věcí.

Úplně, úplně, úplně na začátek chci říct, že si v tom dopisu občas dělám srandu, fakt to nemyslím vážně se vším, stojím si za tím, že bez trochy nadsázky by to nebylo ono. Psala jsem to tak, jak to cítím, snad sami poznáte, co myslím vážně a co ne, i když...
Tímhle dopisem a vlastně celým, si chci totiž jednou přimenout tyhle skvělý chvíle..
Občas to píšu v minulém čase, občas v přítomným, líbí se mi to. 

Co se blogu týče, teď přes 14 dní nic nevyšlo a na léto končím s pravidelným vydáváním v neděli. Protože se blíží prázdniny. Já nerada nějaký rutiny o prázdninách a navíc bych to ty dva měsíce nedodržovala, takže články budou podle času a nálady.

Teď mám v plánu čtyři a už jsou skoro hotový!

Koncept dnešního článku mě napadl díky jedné knížce, o které budu psát v nejbližší době. Tam šlo akorát o to, že parta přátel měla schránku, do které dali věci, které pro ně měli nějaký určitý význam a po nějaké době se všichni znovu sešli a schránku společně vykopali a uvědomili si, co všechno se za tu dobu změnilo.

Pokud jde něco předělat do psaní, tak to tak většinou udělám. Tak jsem se rozhodla, že tenhle článek pojmu jako dopis sama pro sebe. Pro sebe za několik let.

Sama si udělám výtisk a dám ho do obálky, ale nejdřív ho publikuju sem.

Dopisy si se v dnešní době píšou vcelku málo, ale já je občas ještě napíšu a ten dnešní napíšu sama sobě a nemám nejmenší tušení, kdy a jestli vůbec se ke mně ještě někdy dostane. 

Nestydím se podělit se o to s ostatními, protože člověk by si měl ze sebe udělat občas srandu. Ale samozřejmě tohle je vážná věc! :D

 Užijte si čtení!

Milá Sáro, netuším, kolik ti právě teď je, kde jsi a jak jsi se dostala k tomuhle dopisu. Mám na tebe ale strašně moc otázek, zvládneš mi na ně odpovědět?

 Pamatuješ si, jaká jsi byla náctiletá puberťačka? Zůstal alespoň kousek toho světa v tobě? Vzpomínáš si na telefonáty s tvými kamarádkami o tom, jak si přeješ potkat Shawna Mendese v Irsku a víš taky ještě, kdo je Andrew? Pamatuješ, jak jsi byla skálopevně rozhodnutá vydělat si sama na setkání a koncert? Podařilo se ti to? Měla jsi konečně možnost Shawna obejmout? Kam se teď dostal?

Zajímalo by mě, koho teď posloucháš.. Líbí se ti ještě Mercy? Máš ještě všechny ty alba za který jsi utratila tolik kapesnýho v Bontonlandu?

A co Zuzka? Byla s tebou na tom koncertě Shawna taky? Už se stala Švýcarským mistrem čokolády?

 A co Niall Horan? Už má album? 

Moc otázek ohledně hudby, já vím, jenže ta hudba mě teď dělá šťastnou. Je to skvělý.

Doufám, že máš někde na poličce album Harryho Stylese, protože je fakt geniální, ještě jsem v tom Bontonlandu pro něj nebyla, ale stejně si ho koupím. Viděla jsi ho někdy živě? Ten se určitě taky posunul, už teď udělal velký krok a v poslední době mě fakt baví.

Pamatuješ, jak jsi milovala One Direction? Milovala jsi Louise Tomlisona a chtěla jsi s ním jezdit v Tourbusu a představovala sis, že tě miluje i Niall. Měla jsi s nima tričko a děsně ses o něj bála, teďka ho nosím na spaní...

A pamatuješ na období, kdy jsi jezdila pořád do nemocnic? Od těch dob, co jsi školkový období prožila v nemocnicích už pár let uběhlo. Mám pocit, že jsem od té doby mnohem sebevědomější, ale pořád se stydím. Hlavně se obklopit těmi správnými lidmi.. To jsi tenkrát ještě milovala Hannah Monatnu a rodiče ti museli koupit předražený pyžamo na náměstí v Litomyšli, teď tam bude v sobotu Slza, Kolikrát jsi je viděla? A kdy jsi je viděla naposledy? 

A v první třídě se ti líbila písnička Děti Ráje od Michala Davida. A taková ta písnička jak stojej pod deštníkem.

Michala Davida jsi měla ráda, když ti bylo sedm. Hannah Monatnu v osmi, a tvoje desetileté já milovalo One Direction. Když se rozpadli, tak mě to moc nemrzelo, a vlastně ani teď moc ne, protože se prakticky každej vydal sólo a je to dost zvláštní.

Teď mě z Česka nejvíc baví Slza, Atmo, Callta a Sebastian. Na jeho prvním turné jsi 24/7 kradla CocaColy, teďka je mám na poličce. Trsátka mám v peněžence, občas za ně omylem platím pizzu.

  Přála bych si vědět, co teď považuješ za zbytečnosti? Co jsou tvoje priority?

A koncertuje ještě Slza? Znají tě ještě?

Prosím, řekni mi, že si vzpomínáš na ty chvíle, co jsi díky nim zažila, že pořád ještě mají v tvém životě aspoň kousek místa. Význam pro tebe budou mít vždycky. Vždyť si s nima dospívala. 

Poslechneš si ještě občas Etikety? Pořád sama nevěřím tomu, co mi dali, snad ještě najdeš někde článek Děkuji, Slzo. Pamatuješ, jak to byly dva roky, co jsi je podporovala? Kolik let to je teď?

A co kamarádi? Lidi se během dospívání mění, ale opovaž se rozhádat se s přáteli, které teď máš. Sázím vstupenku na Létofest, že ještě pořád kamarádíš s Kačkou a Verčou a máte svoje problémky. Určitě ještě jezdíte na fesťáky, protože jestli si nepamatuješ na všechny ty skvělý pocity v ten danej okamžik, tak asi nejsi Sára Víšková. 

Máš vůbec ještě svoje přijmení? Nebo bydlíš v Torontu s Shawnem konečně? Fakt je cute, máš ještě někde to video jak si hraje na chodníku a přeskakuje ty zákazy vjezdu?

A máš řidičák? Určitě ne, protože zrovna dneska jsem uklízela a pršelo a já si toho nevšimla a napršelo mi na parapet, za volantem se radši nechci vidět.

Ve čtrtnácti jsi byla rozhodnutá, že budeš bydlet s Verčou a vystuduješ žurnalistiku, jak jsi na tom? Máš ještě blog? Děláš to, o čem jsi snila? Sníš ještě?...

A co cestování? Řekni, že už jsi byla v Irsku a Skotsku! A na Maledivách? V Amsterdamu?

Po svých osmnáctinách si chtěla do Londýna s Verčou, už ti bylo 18? A už jsi tam byla?

Jaké je tvoje povolání, čím se živíš? Píšeš ještě pořád? A věnuješ se i focení? Doufám, že už sis pořídila nějakej velkej objektiv, hah.

Pevně doufám, že jsi ty, tvoje rodina a okolí zdravá a šťastná, protože to je to nejdůležitější na světě.

A taky doufám, že se v tobě ještě skrývá alespoň malej kousíček tvýho pubertálního já! Fakt, je to důležitý, věř mi. 

Jak říká babička, ta puberta se mnou teď dost mlátí a nejspíš ještě chvíli bude a vždycky mě zajímalo, co si z té puberty odnesu a co z toho pořád bude i v dospělosti moje priorita. Stejně nejspíš asi nedospěju, hah.

Určitě pořád miluješ koncerty, já to vím. Dřív jsi jezdila klidně dvakrát týdně, protože jsi to milovala. Strašně moc. Doufám, že jsi pořádnej Yesman a občas uděláš nějaký to spontánní rozhodnutí.

Nikdy, ale opravdu nikdy nezapomeň na to, co chceš, a kým jsi. Vždycky si stůj za tím, co miluješ a co děláš. Doufám, že alespoň některé tvoje sny se staly skutečností. Že jsi toho hodně zažila, a že máš ještě něco před sebou.

Je mi jedno kolik ti je, ale když jsi byla malá, nikdy jsi netušila, jaká bude puberta. Vždycky sis slibovala, že nikdy nebudeš mluvit sprostě, budeš chodit spát v půl desátý a nebudeš poslouchat nahlas hudbu.

Tak zrovna teď poslouchám nahlas AtmoMusic. V úterý jsem byla na koncertě, můžu s jistotou říct, že to bylo dost nahlas a v půl desátý jsem určitě spát nešla.

Slibovala sis, že budeš vzorná, tak ti jen můžu říct, že jsi občas sprostá jak dlaždič, ale zatím si žádnej mega průšvih neudělala. Tak doufám, že to tak zůstalo.

Doufám, že jsi pořád stejná a že se toho v tobě moc nezměnilo.

Sice mám strašný obočí, ale pořád se mám ráda taková, jaká jsem:))))

Víš, moje puberta je právě teď skvělá. A ujetá. A fanatická. Ale jsou to nejlepší chvíle a já chci staršně moc vědět, kdo teď jsi a kvůli čemu brečíš doma po nocích. Kvůli Illuminate Tour už nejspíš ne..

Jooo a ochtunala jsi už Mango? :D 

Doufám, že ses v psaní zlepšila, protože jak vidíš, já teď pořád skáču od tématu k tématu. Ale hlavní je běžet pro svoje sny. A nezastavit se.

Prosím, buď pořád pozitivní.. Jo a Kazma říká, RISKUJTE VŠECHNO, PROTOŽE TOHLE JE ŽIVOT A NIC VÍC UŽ NEBUDE.

Doufám, že nečekáš až nakoupíš všechny ty krámy, víš že zatímco váháme a čekáme nám život proplouvá mezi prsty..? Pusť si nějakou Kazmovu přednášku, teď na něm Verča ujíždí.

Už u nás byl Justin Bieber podruhý, nebo se ho ještě pořád bojí? :D

To bylo vtipný, zatleskej mi.

Doufám, že pořád používáš svoje trapný vtipy, a taky doufám, že si ještě pořád dokážeš rejpat do lidí, co tě fakt dost štvou, i když je fajn ponechat negativní lidi stranou, bez toho by jsi to nebyla ty! 

Tenhle svět měl pro tebe v životě obrovskou roli. Dal ti sílu a přátele a neuvěřitelně moc myšlenek.

SarahOnlySarah to všechno zazanemnává, byl to tvůj sen mít blog, pamatuješ?

Doufám,že tenhle blog ještě existuje, a že ho ještě píšeš.

Žádný články nemaž, ten blog je tvůj deník. Připomene ti všechno.

Všechno je to v tobě.

 Teď mi končí osmá třída a já mám první trojku z matiky, podle mě to není zas takový neštěstí.. Víš už jak se rýsuje lichoběžník, nebo to do teď považuješ za zbytečnost? Jak má člověk narýsovat bod D, pomocí bodu C, když neví, kde je bod C? :(((

Zrovna zítra je vysvědčení, a pak je devítka a já pořád nevím, kam přesně bych chtěla jít a jestli se někdy dostanu na žurnalisitku.  

Ale určitě vím, že pro mě konec základky nebude moc velký drámo, protože k těm lidem zas takový pouto nemám.  

Mám kamarády všude po Česku a je to absolutně skvělý. Každej se žene do zahraničí, ale vlastně je to naše malý Česko fajn, ale do toho Irska bych fakt chtěla.. 

Doufám, že jsi pořád svá, věříš si a nevzdáváš se. Že se pořád učíš. Ale nemyslím lichoběžníky..

A teď fakt to důležitý, když se Verča večer odlíčí, pořád ještě nemá oči? :D

Ještě mě zajímá... Kolikrát ses zamilovala? A už ti nějakej kjůtboj půjčil mikinu, když ti byla zima? 

Jestli ještě ne, tak až ti jí půjčí, tak si jí nech, jo?

Já byla vždycky zvědává, mám strašně moc otázek a jsem dost zmatená, asi ti někdy budu muset napsat znovu. 

Sáro, no tak, řekni mi, jak se teď máš?

Měj se hezky,

tvoje pubertální JÁ. 

--Stejně jseš furt puberťák, i když nevím kolik ti je. Podle mě v některých věcech nedospěješ, hah.--

28.6.2017

Děkuji vám za přečtení, zkuste svému budoucímu já napsat taky! Třeba jednou váš dopis bude to, co vám připomene, kdo jste byli.

Nebo vám připomene nějaký vaše skvělý vzpomínky a budete to číst svým dětem.

Ale kdo to má teď vědět?

To je vlastně dost sranda, když nevíte, kdo si to kdy přečte, a když vy, tak nevíte, kolik vám bude. Je to fakt zvláštní, ale mně to přijde zajímavý.

Děkuji vám.
S.O.S