neděle 27. listopadu 2016

DÁRKY - Advent 1/4


Ahoj!
Dnešní článek je první z takový malý adventní série.
Říkala jsem si, že by bylo fajn to nějak vždycky oslavit víc, než zapálením svíčky.
Vždycky se v každým díle rozepíšu o jedný věci, problému nebo čemkoliv co má nějakou spojitost s Vánoci.
No a první jsou DÁRKY.

Nejdřív tak nějak všeobecně.
Podle mě by se dárky měly dávat nejen na narozeniny a Vánoce, ale i jen tak.
Mně to naučily moje vzdálený kamarádky. Prostě jim jen tak koupit drobnost, kterou když jsem uviděla, tak jsem si na ně vzpomněla.
Takže si myslím, že dárky nepatřej jen k Vánocům, i přesto jsou dárky jedna z hlavních věcí, který se o Vánocích řeší, což nevím, jestli je úplně to nejlepší.

Čím jsem starší, tím víc mě vlastně baví dělat radost spíš ostatním. Je jasný, že i já mám radost z dárků. Ale tak nějak celkově mě baví dárky balit, dělat radost druhým, kupovat je a vymýšlet, co komu dám a co koho nejvíc potěší.
Zrovna tyhle Vánoce mě to chytlo fakt hodně :D Prostě je to jedna z věcí kterou na Vánocích fakt miluju, prostě udělat někomu radost, tohle mi nejde teda upřímně moc popsat.. :D
Jo btw miluju ještě cukroví.
Linecký.
Úlky.
VŠECHNO.

No, a proto bych dárky rozdělila do několika kategorií a všeobecné do situací, se kterými jsem se já sama setkala.


 MĚKKÝ DÁRKY

 To je obecně věc, ze který si lidi prostě dělají srandu..:D Já proti tim nic upřímně nemám, jen když na to sáhnu, vím, že to prostě bude oblečení. Já jako ne zas tak ráda oblečení dostávám, ale nevadí mi. 



PONOŽKY

 :D Já ráda dostávám ponožky. Kdo by neměl rád ponožky? Vždyť jsou úplně nejlepší, hlavně pro člověka, jako jsem já. Věčně nemám a pořád je hladám, takže mít u mě zásobu ponožek je prostě vzácná chvíle. :--)


DIVNÝ DÁRKY

To je všeobecně taková rozmanitá skupina dárků. Prostě občas chce bejt ten, kdo dárky dává nadevše originální a je z toho jeden velkej fail. Já osobně se snažím dárky vybírat tak, aby udělaly radost a člověk si třeba spojil nějakou vzpomínku. U vtipných dárků je noční můra reakce člověka, kterýmu jsem dárek dala, takže se jich radši držím zkrátka.
Dojde ale i k trapasu, kdy je dárek divnej a vy vlastmě nevíte, co to má být sa smysl toho dárku. S tím jsem se nesetkala snad ani jednou, nebo se nevzpomínám :D  


NĚCO, CO UŽ MÁM

 
 To je většinou něchtěne a zkrátka se s tím nedá nic dělat. Záleží, co dostanete dvakrát.
Třeba ponožky ty nevaděj, že :-----)
U mě nevaděj ani černý legíny :D. Knížku můžete podarovat dál... No někdy se to prostě nepodaří.

 *obrázek nebyl nalezen*

  

,,JO, AHA, DÍK MOC"

Takový ty dárky, kdy prostě nevíte, jak reagovat. Jako příklad na fotce jsem uvedla učebnici zeměpisu :D Nebo deodorant, kdy zkrátka nevíte, jestli člověk nevěděl, co vám dát, a nebo jestli třeba nesmrdíte... :----)





,,A KDO, ŽE TO VLASTNĚ JE?"

Další problémy s dárky je jejich...

SHÁNĚNÍ

Jste vítěz, pokud už dávno víte, pro co jdete a co komu dáte.
Jste příšernej blbec, když běháte po obchoďáku a zoufale něco vymýšlíte. To je přesně ten typ lidí, kterým bych zakázala existovat v pátek odpoledne. To je totiž doba, kdy dárky sháním já, ale já jsem typ, kterej už ví pro co si jde. Ale nedávno jsem na prvních nákupech byla a každej byl tak příšerně otravnej. 
,,A bude se jí to líbit?" ,,A já nevím, co jí dát" ,,A nemá už něco podobného?" ,,Je to správná velikost?"
To je tak těžký to nějak vymyslet doma? Já vím, že sháníte inspiraci, ale prostě zrovna nákupák v pátek odpoledne před Vánoci, je prostě asi něco jako pondělní ráno.
Ale abych se přiznala, i já občas nevím, co komu dát, ale i tak, někteří lidi mě prostě v tomhle vytáčí.. :D
Já jsem ale typ člověka, kterej dárek vymyslí jen tak. Třeba, když si čistí zuby, když jde, když jde spát.. :D Prostě jen tak. Pak si je zapíšu a pomalu ale jistě mám nejdýl do konce listopadu všechno vymyšleno.

Kecám, je to nesmysl. Dárky nosí Ježíšek... :--)

Nebo ne? :D
K tomu se váže další věc

 SHÁNĚNÍ MOC BRZY:
,,HEJ, PŮJDEŠ S NÁMA NA KOUPALIŠTĚ?"

,,JDU VYMÝŠLET DÁRKY K VÁNOCŮM"

SHÁNĚNÍ MOC POZDĚ:

  
,,A MÁŠ UŽ DÁRKY?"
,,CO BLBNEŠ, TAK BRZO?"

,,ONO JE 23...?"

,,NĚCO JSEM SEHNALA"
...


BALENÍ DÁRKŮ

Věc, kterou já neumím. Prostě to nějak zabalím a hotovo. Ano, záleží mi na tom, jak vypadá balící papír. Ale neumím ty dárky balit nějak ,,pracně" Stejně se to rozbalí a papír vyhodí. Teda pokud nejste typ člověka, kterej si je žehlí a schovává na další rok :))
Ahoj babi. :--)
Ano, asi to vypadá hezky při příchodu ke stromečku, ale stejně jsem se vždycky těšila až to dokonale roztrhám. 
 Balení dárků bych rozdělila na ODBYTÉ, PRACNÉ A DOKONALÉ . :D

Zkusila jsem pohledat na internetu (#aťžijegoogle) a našla tohle: Tomun říkám ,,DOKONALÉ" akorát já na to nemám sílu ani um... :D

zdroj: dumazahrada.cz

ODBYTÉ:



 PRACNÉ:



  

No a závěrem.
Doufám, že jste si u tohodle článku tak nějak oddechli.
Byl to záměr, vždyť je přeci ADVENTNÍ NEDĚLE. :D
Uričtě by mě napadly další věci, který by si daly u dárků rozebrat, každopádně momentálně si v hlavě nesu článek o Slavíkovi. A příští neděli bude další článek z adventu, tentokrát víc propracovaný.

Mějte se krásně! Noste ponožky a nedělejte ze sebe divnolidi v obchoďáku.
Mám vás ráda! ♥


čtvrtek 17. listopadu 2016

InstaMemories díl 2. - HoggyTour, GeekCamp...



Druhý díl InstaMemories je tu!
Jak už jsem říkala, tahle ,,série" vznikla úplnou náhodou, při promazávání fotek instagramu, kdy jsem vlastně ke každý fotce měla nějakej zajímavej příběh, tak jsem si říkala, že by nebylo na škodu vám to vždycky nějak krátce povyprávět.
Taky jeden z důvodů proč nemám ráda takový ty ,,umělý" instagramy.
Já tam prostě fláknu jakoukoliv fotku bez toho, aby se mi to hodilo do feedu, prostě jedna fotka tam druhá sem. Pro mě je prostě instagram plnej vzopmínek a nejspíš nikdy nezačnu s takovým tím bílým pozadím. Není to nic pro mě fotit si ananasy a takový ty rádoby umělecký fotky... :D Ale nic proti takovým instagramům nemám, pokud to ty lidi baví, já taky sleduju pár účtů, který mě fakt baví.
Prostě můj instagram jsou VZOPMÍNKY, který nemusím sdílet jen sama se sebou.
Ale je pravda, že i hodně ráda fotím svým foťákem přírodu. A úchylku mám na nebe, slunce a západy. Východy bohužel nestíhám.. :----(

Minule jsem skončila u HoggyTour a tím taky začnu. (Wow, jak nečekané. že).
Já vím, že kanál Hoggy už přestal ani ne před týdnem fungovat, ale to není důvod, proč bych o tom nemohla psát..
Pro mě je tohle akce na kterou budu ráda vzpomínat. Není to vlastně ani rok a mně to přijde strašně dávno. Předpokládám, že HoggyTour už nikdy nebude, takže v tenhle moment jsem fakt vděčná, že jsem se ho mohla zúčastnit, i když jsem Petra vždycky brala jako zpěváka ale HoggyTour jsem brala jako další možnost ho vidět.
Nebudu popisovat akci jako takovou, protože už byla, a myslím, že si všichni, i ti co tam nebyli pamatujou o co tam šlo.
Tady mě Petr ale poprvé poznal a já vlastně do teď pořádně netuším proč :D
Jako ani teď mě nic nenapadá, proč, protože před HoggyTour jsem zažila tak 3 setkání, nic zvláštního se nědělo a bylo to po delších časových intervalech.
Každopádně mě to neuvěřiteůně potěšilo. :D A taky jsem měla hroznou radost, že jsem viděla poprvé viděla Pavla Tučka, to je neuvěřitelně pozitivní člověk! ♥
Byla jsem z toho docela v šoku, podle mě jsem vypadala fakt nádherně v tu chvíli. Já vždycky v takových situacích vypadám dokonale :----), až mě jednou při něčem takovým vyfotí asi se zahrabu.
Na HoggyTour ráda vzpomínám, ale koncerty mám určitě radši! :D
Jo jinak taky jsem před HoggyTour potkala Petra na parkovišti, ale bylo to nesmírně divné :---) takže radši předstírejme, že se nic nestalo :---)





Teď nevím, jestli na svým instagramu vůbec mám tuhle neuvěřitlně divnou fotku:
Ale snad ne. :D
To jsme jednou jeli do Hradce na nákupy a já jsem tam potkala Fayneho, to bylo taky pěkne ulítlý :D..


Jo, tak tady jsem byla poprvý u kamenů. Asi nijak zajímavý místo pro vás:D Já ho mám ale děsně ráda, i když na něm vlastně není nic zas tak zásadního, každopádně jednou jsem tam vzala Verču a taky si to tam zamilovala, takže na tom asi fakt něco bude.. :D


K týhle fotce a k celý týhle události se fakticky nerada vracím. Ale tahle fotka už na mým instagramu taky není. Tenkrát jsem posílala svojí ,,knížku" Jakubu Štěpánovi, protože byla o Přístavu, tak mě napadlo, že by se mu to mohlo líbit. Jenže tenhle člověk není zas tak milej a úžasnej jak jsem si celou dobu myslela a fakt bych nečekala, co se z plánu, kterej mě napadl, když jsem nemohla spát stane. Prostě asi neumí číst. To nechám stranou. :DD
Knížka už se k nikomu jinýmu, než k lidem ke kteří jí četli nedostane. :D


Tahle fotka je ze zkoušky moderování. Upřímně neskutečně mi to chybí!! :D Byla to fakt skvělá zkušenost, možnost vyzkoušet si něco nového a abych pravdu řekla tajně doufám, že mě vedoucí Zuzka poprosí, abych letos moderovala znovu, a když mě nepoprosí, zaškemrám si sama.. ! :D
Já chciiii♥ :D Bohužel na kroužek novinářů už nechodím, chtěla jsem zkusit něco novýho, tak jsem zkusila fotografa, a byl to fakt špatnej nápad, jelikož mi hodně chybí ty naše zasedání s novinářema, celkově tam byla úžasná atmosféra a a jedna velká SRANDAA♥ :D
Jinak na fotce byli moje talismany, ale teď bych si tam dala spíš náramek Slzy, ale Tučplacku bych si tam nechala.. ! ♥ 


Jéé .. :D
Tak tohle je třeba mega rozkošný podle mě :D!
Jak už jsem někde psala, tak Verča je člověk, u kterýho miluju dávat si dárky, drobnosti a věci, u kterých si na sebe vzpomenem jen tak, v obyčejnej den. Možná i proto, že jsme tak daleko.
No a tady to byl jeden z dárků, prostě mi jen tak poslala podepsanej plakát Nikči, kterou jsem btw. neviděla už přes rok a dost mě to mrzí, protože jí mám pořád stejně ráda za to, jaká je a že je sama sebou.. 
Tím vám chci říct, ať zkusíte někdy poslat svýmu kámošovi dárek jen tak, každej totiž miluje něco rozbalovat!


Milí rodičové, blablabla.. :D
Takhle to začínalo.
Tohle bylo focený asi tak den před něčím, co jsem nikdy v životě nedělala. Bylo to sice moderování dětský akademie, ale všechno se počítá! A musím říct, že jsem měla fakt vždycky při každým ,,vstupu" trému. Každopádně díky osvětlení jste do lidí neviděli. A já na ně ani nekoukala, měla jsem svůj ,,bod" (řekněme Záchranný bod :---)), kam se koukat při mluvení. Měla jsem ze sebe celkem dobrý pocit, i když bez menšího trapasu bych to nebyla já, že :--). Nespadla jsem, ani mi nespadla sukně nebo něco (Panebože:D). Ale mikrofon se musí vždycky vypnout, jinak je ze zákulisí všechno slyšet, no.. A já ho vypnout zapomněla a hned jak jsem po vstupu vešla do zákulisí jsem začala mluvit takže to slyšel celej sál :((((
Jak já bych to chtěla zkusit znova! Ale bez toho mluvení do mikrofonu za oponou..! :D


Touhle podpisovkou Fallenky bych začala GeekCampem..
Byly jsme s Kačkou v týmu Fallenky a Makyny.
Ještě teď si vzpomínám, jak jsme tam přijely, nic neznaly, procházely si to :D



Já si zamilovala tohle zrcadlo..:



No a taky den po příjezdu se stalo něco, co mě, Víškovou prostě absolutně dostalo. Já vlastně nikde neměla možnost napsat, co to pro mě znamenalo, a mám jí až teď, takže pokud to bude příliš dlouhý, tak se fakt omlouvám! :D
Není to z instagramu, ale myslím, že to prostě musíte vidět :----)

Byly jsme na odpoledním táborovým programu a uprostřed toho všeho jsme měli takovou menší návštěvu.. :--) ,,MENŠÍ"
No.. já potřebovala na záchod a tak jsem se pořád koukala do zadu, že bych jako šla, ale že se mi nechce. (Víte, já jsem fakt líná jít i na ten záchod, ale v tomhle případě, jsem ráda, že jsem byla líná!), ve chvíli kdy jsem byla otočená zadem k podiu, najednou začali všichni šeptat, ale já to moc neregistrovala. Najednou jsem se otočila a pořád jsem tak nějak nic netušila a  v tom mi Kačka řekla ,,Hele Petr" Jako prostě já taková nic netušící, snad poslední v sále kdo Petra nezaregistroval..
Kačka to řekla s takovým klidem a já vedle ní seděla a čuměla.
Podle mě jsem měla pusu dokořán. Přísahám. Jenže taky mi tlouklo srdce a v tom šoku jsem nestihla ani brečet, ale pár slziček káplo, řekla bych.
Byla jsem absolutně v šoku, a v tu chvíli Petr odešel.
KONEC.
:----)
 Pak Terka (vedoucí GeekCampu) řekla, že se ještě vrátí. No a museli jsme dodělat ten šíleně nudnej program. Já to tak nenáviděla v tu chvíli :D Podle mě jsem seděla, civěla a poslouchala tak na půl.
Při večerním nástupu nám ohlásili změnu programu na večer. A změnilo se to na ,,diskotéku" s Petrem. Já z toho ani neměla nijaký pocity, prostě jsem si myslela, že Petr bude třeba hrát a já budu jako nudná sedět.
Ale já neseděla, a Petr nehrál. :D
Já se to budu snažit popsat co nejstručněji, ale asi to jen tak nepůjde, ale je to stejně těžký, jako matika.
Ne vlastně.
MATIKA JE HROZNÁ.
TOHLE NENÍ ZAS TAK ZLÝ :D
No,takže program začal a ani vlastně nevím jak. Ale nějak na začátku za mnou Petr přišel. Naposledy jsem ho viděla na HoggyTour, což byly dva měsíce zpátky, řekl ,,Ahoj Sáro, já si tě pamatuju, neboj..." :D Já podle mě ani nemluvila, něco jsem prohodila ale nepamatuju si každej detail. Když odešel Kačka to skoro neřešila, ona je vůbec člověk, kterej to moc neřešil a já tam šílela.. :D
Pak jsem řekla, že jestli si mě pamatuje, tak odmítám tancovat. Ale Kačka mě stejně vytáhla a určitě nechci nikdy v životě vidět žádnej záběr, kterej tam byl pořízenej a byla jsem tam já. N I K D Y . :D
No, takže jsem překonala samu sebe a  tancovala. Jako tam podle mě každej neuměl tancovat, takže i když vypadáte jako umírající lachtan je docela vysoká pravděpodobnost, že Petr v soutěži o nejlepšího pařiče vyhlásí právě vás. :-----) Tak vysoká, že bylo několik lidí včetně mě. Dostali jsme nějaký RealGeekMoney či co, za který se dá něco koupit, ale já si to schovala na památku.
No celkem noční můra jelikož já fakt NEUMIM tancovat, ale jsem vlastně strašně ráda, že jsem tam neseděla a šla tancovat a že mě Kačka přemluvila.
No a další věc, který se do teď Kačka směje. Že Petr za mnou přišel a zatancoval si se mnou.
Hodně krátce ale bylo to celkem ujetý :DDD
Nevím, jestli je správný to tady popisovat, ale tak jste moji chápaví čtenáři, chápete ujetý věci, a já na tom vlastně nevidím nic špatnýho :D
Bylo to děsně skvělý! :D A asi taky pěkně trapný. :D 

Já nevím, je divný to vyprávět po tolika měsích, ale upřímně na GeekCamp vzpomínám hrozně ráda, byl to můj úplně první tábor a zrovna ho navštívil jako PŘEKVAPENÍ Petr. Přesně tohle jsou momenty u kterých bych chtěla nějakej ovladač, nebo něco, kterým bych to mohla všechno vrátit!
Na GeekCampu jsem si to užila i po odjezdu Petra, společně s ostatními, byli tam i dost divný lidi, třeba holka, která chodila pořád dokola tam a zpátky.. (?:D)
Jinak druhý den, co tam Petr byl se celou odpolední pauzu věnoval klávesám a hrál. Taky mu psal SMS Lukáš a od tý doby Lukášovi já sama říkám ,,RESIDENCE LOS BUNDILOS" protože Petr takhle odpověděl na otázku, kdo mu píše. :D Uvízlo mi to v hlavě... :D
Celkově se toho na tom GeekCampu stalo hodně moc a já to neumím popsat všechno..



Tady začala moje závislost na fotkách oblohy, i když tahle fotka podle mě není zas tak pěkná..

Tady to je screenshot z Verčinýho videa, nechala jsem Verče zahrát k narozeninám od kluků a hodně mě mrzí že jsem tam nebyla. A že si Petr ten dárek přivlastnil :-----)



Tady začala moje závislost na focení. Nějak jsem si uvědomila, že mě hodně baví fotit příroda..♥



Jinak, omlouvám se, vím, že o tom GeekCampu jsem toho zase tolik neřekla, ale popsiovala spíš toho Petra :DD 
Ale stejně jste se ptali nejvíc na tohle, takže pokud máte ohledně GeekCampu nějaký otázky, protože o něm přemýšlíte, určitě mi napište, ráda odpovím!
 


InstaMemories 3 zatím nechystám, ale třeba ještě někdy vyjde.

Děkuju vám za vaší podporu, mám vás moc ráda!

Mějte se krásně Vaše residence SoS... :DD ♥

pondělí 7. listopadu 2016

SLZA - Křest knihy a KatarzeTour ve Vamberku

(Všechny fotky v článku jsou moje, některé upravné, jiné takové, jaké byly a pořád zde nejsou všechny..)

V dnešním článku Vám konečně budu moct sdělit všechno to, co pro mě kluci znamenají. 
Popsat vám křest knihy SlzaObrazem v Praze a KatarzeTour ve Vamberku a ještě focení do soutěže, na kterém jsem se alespoň ujistila, že řezníkem se radši živit nebudu. :D

Mimochodem. Dneska je to 4 měsíce od založení mýho blogu..! ♥

Já vlastně ani nevím, kde začít, protože je toho tolik..
Každopádně, jsem jedna z těch lidí, která Slzu poznala jako Slzu. A Petra jako Petra. Nikoho před tím, jsem dřív neznala. Možná víte, na co naražím..
Všechny ty začátky, jako první koncert, nebo to, když jsem je poprvé slyšela na gauči v obýváku (jako v TV, ne že by mi hráli pro radost doma :---)) mi přijdou neuvěřitelně dávno. Za tu dobu toho kluci spoustu dokázali, získali spoustu cen a nových fanoušků...
Slyším spoustu názorů na ně, že kdyby nebylo Petra nejsou tam, kde teď jsou, dokonce někdo říkal, že jsou ,,umělý produkt" a spoustu jiných řečí, které ale stejně ignoruju. Ať si říkají, co chtějí, pro mě totiž budou vždycky jedni z nejlepších. Na koncertech je vidět, že to dělají srdcem, že proto žijí, že je to baví. A přesně tak to cítím i já. Slza mě baví, Slza je to,  bez čeho už si nedovedu představit být. Kluci jsou neuvěřitelní sympaťáci. Dokonce jednotka pro sympatii :---) Proto každý setkání s nimi je pozitivní energie na další dny. Sympaťáci jsou ale i ostatní kluci z kapely. Prostě je vidět, že jsou propojení, jsou společný tým..
Já nevím, jak bych měla popsat vztah kluků s jejich fanoušky. 
Tak ten, kdo rozumí přírodpisu, tak třeba symbióza.  Neumím přírodopisně vysvětlit, co to vlastně je. Každopádně uměla bych to vysvělit, co se kluků týče. Teta wiki píše, že to je prej vzájemné soužítí dvou a více organismů :D Já myslím, že by to šlo... :D
Prostě my dáme energii jim, a oni nám.
Takže až se vás učitel zeptá, co to je symbióza, tak mu stoprocentně řekněte, že je to Lukáš, Petr, David, Dalibor a Jenda na podiu s fanoušky v davu na koncertě... :---) 

Jo dobře, fakt do toho tahám přírodopis.. :D


Pokračuju dál...
Já vlastně ani slovy nedokážu vysvětlit, co pro mě SLZA znamená, ale od doby, co je znám je můj život úplně jiný. Spousty nových lidí, díky kterým se denně směju... A prostě jsem neuvěřitelně šťastná, že oni JSOU. Měla jsem ráda spoustu zpěváků, od kterých jsem upustila. Ale tady, po dvou letech, pořád cítím, že mě baví a s každým koncertem se mi to všechno potvrzuje víc a víc. Že u nich zůstavám..


Téměř každodenní poslouchání Katarze poznamenalo nejen mojí mamku, ale dokonce i taťku. Nedělají si ze mě srandu. Jsou chápaví a za to jsem fakt hrozně moc ráda. Sice taťka občas prohodí nějakou nadsázku, ale to je prostě taťka. Jo a Celibát si plete s Katarzí. :--(
 Mamka ta je má fakt hodně ráda, a už se společně chystáme na koncert ♥ 
A i přes to množství setkání mě naši pouští na další a další, a já mám pocit, že nikdy neumím dát dostatečně najevo, jak moc si toho vážím..
I těch omluvenek, co se týče rodinných důvodů, a přitom to jsou důvody úplně jinačí... :D
No, co.. Prostě mi dá koncert víc, než výlet se třídou, která mi v tomhle moc nerozumí...
(Jo někteří spolužáci se mi smějou, ale to k tomu prostě patří a nakonec stejně vy výsledku slyšíte, že si prozpěvují Lhůtu Záruční. *Podle skutečné události*
Díky nim jsem toho zkrátka hodně dokázala, zažila a těším se na všechno, co se ještě stane. Většinou jsou to vitpný a krásný momenty.., který bych už za nic na světě nevyměnila♥
Krasný třeba jako VÝLET DO LIBLIC nebo samotný KOUPĚ LÍSTKU DO VAMBERKA 





 A vtipný asi jako FOCENÍ V ŘEZNICTVÍ. Do soutěže o dva lístky a vstup do zákulisí.
To jsem sice nevyhrála, každopádně zážitek s KatarzeTour mám tak jako tak a z řeznictví taky..:D
Bylo to celkem zábavný, milý a přišlo mi, že jsem překonala sama sebe. Zeptala jsem se, jestli bych si mohla u nich vyfotit pár fotek do soutěže, a oni souhlasili (a vůbec jsem si nepřipadala divně :--) ) Druhý den jsem přišla a dcera vedoucího byla neuvěřitelně milá. Kluky znala a videoklip Fáze pád taky. Našla mi lodičku na hlavu a zástěru.. (Našla mi mojí noční můru :---) )
A já už teď rozhodně vím, že to na sebe nikdy víckrát nenavlíknu. :D Maso sice miluju, ale řezník není moje vysněný povolání...
Já si tím vlastně splnila svůj dětský sen, když jsem s babičkou chodila jako malá do řeznictví a vždycky jsem se chtěla podívat, jak to asi vypadá vzadu a jak za pultem. Maso jsem milovala prostě vždycky. No a konečně jsem se tam podívala.. :D
I do mrazničky.. To je prostě sen ne? :---)
Všichni pracovníci byli skvělí a snažili se, dokonce to bylo ještě lepší, než podle představ, který jsem měla. Nejsem si jistá, že bych si to chtěla někdy znova zopakovat, protože na prodejně, kde jsem fotila první fotku nebyl nikdo, a když jsem se postavila za ten pult, tak pro jistotu začali chodit lidi :----)
Nafotili jsme to.. Jenže mě asi tahle pozvánka napadla moc pozdě, protože vyhlášení bylo už druhý den. Každopádně za zkoušku jsem nic nedala a zažila další zajímavej zážitek. Kdo totiž může říct, že si nalepil plakát na maso..?  A splnil si tak dětský sen? :---)
Schválně to dávám na malej formát.. :D



Den po focení (2.11.) byl KŘEST KNIHY SLZA OBRAZEM. 
To bylo příjemný prožití středy a vynechání tělocviku... :---) (no, sportovec ze mě nikdy nebude..)

Knížku mám fakt hodně moc ráda! Dokážu si jí prohlížet několikrát za sebou, fotky jsou fakt hodně zajímavý a vždycky na nich objevím něco novýho, a celkově je SLZAOBRAZEM skvělá práce všech! Jsou tam i informace, který mě hodně překvapily, třeba, že kluci měli písničku ,,Volně ke stažení" nebo Lukášova závislost na jelením loji. :D
Rozhovor je jiný než ostatní, v každém časopisu se totiž dozvíte vlastně to samý, ale tady to byly fakticky novinky.

Křest začal akustickým minikoncertem, kde kluci hráli myslím 4 písničky a upřímně mě víc baví halovej koncert se světly a ostatními členy kapely, každopádně i tak to bylo pěkný. 
Po křestu následovala autogramiáda, s klukama jsem se pozdravila, podepsali mi knížku.. A Petr je sice malej vzrůstem, ale co se podpisu týče, si snad vykloubí ruku.. :D

Celkově byl křest super a jsem ráda, že jsem u toho mohla být ♥Taky jsem potkala další skvělou slečnu ♥ A to opět díky nim..♥

Jo a stejně se vždycky něco musí stát, i když to ještě není tak strašný. Například, to, že jsem si vybrala vlak v 11:30 a zrovna tenhle jedinej najednou nejel.. :D

Jo a nedejte se, byť sekuriťáci vypadaj sebevíc drsně...  nakonec si tam šel jeden pro podpis..! :D


No a poslední KATARZETOUR VE VAMBERKU.. - 5.11.
Já mám ráda každej koncert kluků, ale ten halovej, to je prostě život :D
Mám je prostě tak nějak radši, přijde mi, jako by celá ta skvělá nálada a atmosféra byla v tý hale prostě uzavřená a nikam nemohla jít (no jistě Sáro, atmosféra totiž chodí.. :---)) světla se mnohem líp vyjímají a celkově, i jak to duní, to má člověk pocit že levituje, nebo něco.. Je prostě v transu! :D
No.. Já jsem člověk, kterej miluje první řady. Sice se proto musí něco udělat, zkrátka si vyjet dřív, ale pak když se do první řady dostane, v klidu si pověsí bundu (otravnou bundu) a má prostě skvělej výhled. I na KatarzeTour se nám to podařilo a já jsem fakt hodně ráda. Pak mám z toho koncertu i mnohem víc.



Jo a mám pocit, že se vždycky na koncertě zamiluju. Na Labským Létě to byl kameraman, teď to byl sekuriťák, ale když kluci začli hrát, tak jsem na něj stejně zapomněla, jako tenkrát na toho kamermana.. :--(
Z první řady je totiž nejen skvělej výhled na kluky ale i na toho sekuriťáka, koukaly jsme na něj se Zuzkou fakt často a furt tvrdila, že ho ,,našla" dřív :DD Bohužel, to bych prostě bez trapáren nebyla já, moje mikina mi sklouzla po pověšený bundě dolů a já nevěděla, jak k jít. A Zuzka úplně ,,Počkej, počkej, třeba ti jí podá" no jenže to byla tak divná situace že jsem si pro ní radši sáhla sama. :D


 Co se průběhu koncertu a autogramiády týče, tak bych měla popsat, že se to NIKDY NEPŮJDE VŠECHNO V POŘÁDKU.
Táta si zapomněl tablet s navigací a já když jsem mu pro něj šla, jsem si uvědomila, že nemám to nejdůležitější.
LÍSTEK.
Takže jsem si ho vzala a dělala, že se nic nestalo. 
Jenže.. :D
Po tom, co jsme nabrali Zuzku, jsme jeli a najednou Zuzka do ticha řekla ,,Jejda, já asi nemám lístek" :DDD
Ještě takovým tím svým tónem, když se stydí. :D
Tak táta strašně rychle zabrzdil a já se musela smát... :D

Když už jsme lístky měly a dorazily jsme do Vamberka..
Panebože to město je příšerný. Pokud je o vůbec město.
To je fakt něco neuvěřitelnýho. Cedule, že se tady koná KatarzeTour byla z kartonu a bylo to tam napsaný nějakou fixou. Náměstí bylo tak mini, že to byla prostě fontána na dlaždičkách a celkově tam nebylo snad nic. Ani ta cukrárna, do který jsme chtěly jít..
No, celkově to ,,město" není teda zrovna hezký a do teď mi hlava nebere, jak tady mohli vystupovat třeba Mandrage, nebo právě kluci. Asi bych si neměla stěžovat, protože to bylo od nás jen 20 kilometrů, což je prakticky za rohem :D Ale..



 Ještě před koncertem, jsme v pohodě čas zaplnily povídáním o všem s Werčou Královou a její kamarádkou. Celkově to zpestřoval takovej zajímavej chlapeček a nabízel nám ,,VIP ZA 2000" a jelikož neuměl lhát, tak jsme se ho schválně zeptaly, jestli nám ho ukáže. A on řekl, že ho má doma v pokladničce, že prej si ho šetří. Jistě chlapče. :-----) (Bylo mu 9, tak mu to odpustíme:---))
Vamberk sice není moc pěkný město, každopádně byly tam strašně  skvělí lidi. Třeba milej pán, kterýho jsme pojmenovaly Jirka, protože ,,JIRI" byla jediná wifi, která tam byla. Tak to byl prostě Jirka. :D

Teď k samotnému koncertu. Není mu absolutně co vytknout. Kluci to prostě táhnou,,za jeden provaz" usměvaví, a plní pozitivní energie. Já jsem na koncertě vždycky vytlemená, jenže zkuste se chvíli dívat na bubeníka Davida a nesmát se, to je stejně těžký jako vyfotit Petra jak skáče, aniž by to nebylo rozmazaný.
 Tohle byl první koncert, na kterej jsem si vzala foťák a měla jsem to dělat už dřív, vůbec to není tak strašný jak jsem si myslela, je to celkem pohoda a navíc vzniknou hezčí fotky. I když jsou některý trošku mázlý.





 Na koncertech je prostě atmosféra vždycky krásná.
Sice tam jsou menší děti.. ale ty tam jsou vždycky. Při koncertě nějaká maminka řekla ,,Nestěžuj si, jsme tu kvůli tobě, jinak bych sem nejela" a pak jsem tu maminku viděla nadšenou a usměvavou. Takže se fakt potvrzuje, že rodiče odcházejí z koncertu jako fanoušci. A nebo je tu případ, jako moje mamka, že na koncert už jako fanoušci přicházejí..!

Všechno je to zkrátka jeden velkej zážitek. Tady a teď. V tenhle moment. A já si ho vždycky užívám naplno. Vždycky mi přijde děsně vtipnej Lukáš a jeho mrkání. Myslím, že Petr by si měl pořídit zbrojní pas na svůj úsměv a Lukáš na svoje mrkání... :D Škoda, že si to mrkání nemůžu třeba zarámovat.











Na tuhle autogramiádu jsem si chystala, co všchno jim řeknu.. Že jim řeknu i o tomhle článku a ve výsledku to dopadne tak, že si s Lukášem navzájem pochválíme trička a s Petrem se bavím o bramborách... Hezké, že :----)
No hlavní je přece, že Petr ví, že v jedenáct v noci brambory nevařím. A to Lukášovo tričko bych chtěla. :----(
A co se ještě těch milých lidí týče, byla tam snad ta nejmilejší ochranka na světě. Ten pán byl neuvěřitelně ochotnej, držel plakáty, fotil, usmíval se, no zkrátka to byl rozhodně optimista a takový lidi mám strašně ráda. Takovej ,,ochranka tatík" :D Měl by dostat nějaký ocenění, za nejlepší ochranku na světě, takových usměvavých ochranek se vidí málo. Byla jsem z toho jeho chování naprosto unešená... :D Fakt byl skvělej, prostě měla jsem si s ním dát fotku, pochybuju, že ho ještě někdy potkám..! To i takoví lidé tvoří tu milou atmosféru tam! Tak ochotně pokládal bundy, podával plakáty a fotil.. No prostě milouš.. :D!

Po KatarzeTour jsem odjela domů sice vyčerpaná, ale šťastná. A jak říkala nějaká maminka ,,naspeedovaná jak radioaktivní veverka".. :D
Hezké, že :---)


ZÁVĚREM:
 V den KatarzeTour se Petr rozhodl, že skončí se svým YouTube kanálem a začlo se to hrozně řešit. 
I přesto by měli mít lidi pochopení, že to, co udělal, udělal proto, že už mu to nic moc nedávalo,a že začne videa natáčet sám za sebe. Za Petra. Vydal se novou cestou, a teď už je na nás, jestli jí budem šlapat s ním. A já teda rozhodně ano. Víc k tomu podle mě není, co říct.
Já Petra vždycky brala jako zpěváka a tak už to taky zůstane.

Petr a Lukáš pro mě zkrátka znamenají hodně a myslím, že pro mě i znamenat budou.
A za všechno co udělali a dělají, jedno velké DĚKUJU nestačí...
Možná si říkáte, že je neznám dobře natolik, abych je mohla takhle ,,vychvalovat" ale věřte mi, že někdo se prostě sympaťákem narodí a má to prostě v krvi!  :D

A ani vám DĚKUJU nestačí, protože jste dočetli tenhle dlouhej článek.
Dlouhej byl, ale já si nemohla pomoct.
To, co díky klukům zažívám, je zkrátka to, co mě naplňuje a dělá mě mnou.
Vím, asi to není styl hudby každého, ale mně se líbí. A texty Ondry Ládka, jsou prostě jako ta knížka, taky si je poslechnete několikrát za sebou a vždycky tam poznáte něco nového...!





Jinak, kluci na závěr dělají ,,ÚKLON" takhle tomu říkají  všichni, já tomu teda říkám ,,ODBORNÉ ZKOUMÁNÍ MRAVENCŮ"
Tak i vám na závěr házím fotku!
Tak co, kdo je koumá nejpečlivěji? :D


Měj te se krásně ♥ A pokud jste se zatím na žádný koncert nedostali, tak to určitě jednou vyjde. :)
A nezapomeňte si VIP za 2000 :-----)