Přátelství na dálku - Já a Verča aka. Mimozemšťanky v klubu veslařů

 Já nevím, co si kdo představuje pod pojmem PŘÁTELSTVÍ NA DÁLKU. Někdo třeba vzdálenost Česko a Anglii, nebo něco mnohem dál. Ale mě bohatě stačí moje město a město, kde bydlí Verča Veselá... Je to vzdálenost cca. 230 km, takže vidět se jen tak ve všední dny je celkem nemožné... A proto, když už se vidíme, si každé chvíle vážíme a snažíme se z těch dnů dělat dny nevšední. Pokud se vidíme někde během školních dnů, většinou se setkáme v Praze. A taky většinou na koncertě. Teď, když jsou prázdniny, jsme se rozhodly, že u sebe přespíme každá 4 noci.

 Asi bych taky měla říct, jak jsme se seznámily... Bylo to v říjnu 2015, kdy někdy během poloviny října odjížděla část mojí třídy (já vlastně do teď nechápu koncept celýho zájezdu, a upřímně nechápu, proč jsem se kvůli tomu tak trápila.. :D). Jeli žáci s dobrým prospěchem atd. A já byla náhradník náhradníka, nebo tak něco, dost trapný. Ovšem nikdy nepochopím, proč jela do ANGLIE holka, která má z ANGLIČTINY TROJKY A ČTYŘKY a anglicky čte jak důchodce... A i kdyby si tohle přečetla, tak jí přeju hezký čtení, nebojím se, napsat svůj názor (stejně si to ani nepřečte:D)  Vždyť se přece jasně řeklo, že jede někdo, kdo má dobré známky a já je měla z angličtiny rozhodně lepší.     Neptejte se mě, jak moc mě to štvalo, když jsem musela chodit do béčka a pak koukat na instagramu na ten spam, jak je to tam skvělý. Když si vzpomenu, jak jsem se trápila, momentálně se můžu jen smát. Bylo to neskutečně dobře, že jsem nikam nejela a kdybych tenkrát předtím odjezdem věděla, co se stane, když nepojedu, určitě bych se nedoprošovala učitelky a nedělala ze sebe hromádku neštěstí.  Uprostřed jejich pobytu a mého trápení, dala Shopaholic Nicol soutěž o VIP lístky na akci v Praze Fantastický Halloween. A jelikož mi podmínky přišly celkem primitivní, tak jsem se zúčastnila a spolu s dalšími čtyřmi lidmi VYHRÁLA. Díky tomu se mi po pár dnech ozvala Verča, že mi gratuluje. Pak jsme si začaly psát tak všelijak a když si to čtu teď, nic ostýchavějšího jsem snad nikdy nečetla :D Tenkrát někdy v červnu jsem Verče žádost o přátelství odeslala já a to díky YouTube channelu, kam dávala ty rozhovory z Utuberingu, co dávali na Óčku, ale já se koukla, až na ten Slzy. Myslím, že se mi objevila v tej kolonce ,,Na základě lidí, které možná znáte"

 Takhle to všechno vzniklo a poprvé jsme se viděly právě tam, ale já pak stejně musela odejít do VIP zóny. Pak jsme se viděly až na HoggyTour.. Vlastně jsem se neviděly mockrát, ale právě tyhle dny mi dokázaly, že vzdálenost našich domovů nemůže rozhodovat, jak pevný bude náš vztah.

Tenhle pobyt, o kterém teď napíšu, mi dokázal, jak skvělá tahle slečna je, a že na ní nedám nikdy dopustit. Mám pocit, jako bych jí znala od malička, ale přitom až díky tomuhle pobytu se mi potvrdilo, že tohle je nejlepší hacker na světě :------) ♥

Pobyt a naše výlety trvaly od 6.-10.7 a už teď moc dobře vím, že to byly ty nejlepší zážitky z prázdnin, ale stále mě ještě čeká pobyt u ní ♥

6. července - středa

Jsme se domluvily, že se uvidíme v Praze, protože se stejně přestupuje a že po tomhle celodenním výletu, pojede k nám.

Stálo to za to! :D

Nejdřív jsme šly do veslařského klubu... Bylo to tak, že celý tenhle výlet se skládal z toho, podívat se tam, kde se točila Lhůta Záruční, což bylo někde u budovy a u anglický budky, která nechápu proč je v SOUKROMÝM pozemku VESLAŘSKÝHO klubu :D. Jenže chápejte, že když už u tý budky sakra jste tak nejít dovnitř by byla chyba.. :D! Jenže ona bylo chyba JÍT dovnitř.. :D Byla tam branka a u ní zvonek. No a protože byla branka odemčená a my nevěděly,že se otevřením branky a vstupem dovnitř stáváme oficiálními stalkery a zločinci :---------) jsme prostě vešly dovnitř a protože tam nikdo nebyl a do budovy bylo vidět a tam taky nikdo nebyl, prostě nám to přišlo úplně normální :DDD. No a tak jsme se prostě vyfotily u tej budky všelijak a prostě jsme fotily a fotily.. (No a už ani do tej Anglie nepotřebuju.. :DD). No jenže pak tam přiveslovali, nebo co, asi jako nějací lidi. (Asi jako nějací lidi :DDDDD, ne byl to Fantomas a Červená Karkulka:---) a šli chytat pokémony). Prostě tam byli lidi a koukali na nás divně. Jenže nám nic divnýho prostě fakt nepřišlo.. :D Pak tam šel taky nějakej pán a taky na nás divně koukal a pak na nás divně koukali i ti lidi i ten pán a tak jsme se na ně taky koukali :DD A když už jsme konečně meli dofoceno, pak tam přišel další pán a zeptal se nás, co tady jako hledáme, naštěstí jsme už byly na u branky na csetě k odchodu a když se nás ptal, tak já zrovna fotila ještě tu budu z dálky, takže si asi vyvětlení našel a šel k těm divnej lidem, co na nás koukali :D. Jako lepší, než aby tam přišel polda, a ptal se nás, proč chodíme na cizí pozemek. Zkuste si mu pak vyvětlit, že jste to nevěděly a že jste tam chtěli jen proto, že ta budka byla ve videoklipu Slzy.. :DDD

 Pak jsme začaly hledat další část Lhůty Záruční a to ten most a budovu, naštěstí to bylo u sebe. Ale než jsme tam došly prošly jsme si ještě Václavák, tam jsem si koupila CD Pavla Callty ♥, Staromák, Palladium, Náplavku... a dalších milion věcí. Pak jsme došly k budově a všemu a tam je to fakt krásný. Jako i když, co je vlastně hezkýho na baráku, kde jsou nějaký kaanceláře, že.. :D Ale tam to dýchlo takovou tou atmosférou toho videoklipu a fakt jsem měla pocit, že jsem přímo vprostřed toho

všeho. Tam jsme taky vypadaly divně, když jsem tam zvedla ruce na fotku a prostě to vypadalo fakt divně, ale já už jsem si na ty divnosti zvykla.. :D Pak jsme ještě prošly ten most a vyfotily se u něj.

No a na závěr celého dne, naprostá dokonalost a třešnička na dortu KAZÍN ♥

Pokud na mě dýchala atmosféra a připadalo mi to krásný u kanceláří, tak tady se to nedá napsat slovy a připadalo mi to tam DOKONALÝ. Podívaly jsme se k hospodě a okolí a ještě v srpnu bych se tam chtěla podívat znovu, akorát do Špičky ♥ (Kdo sleduje Přístav, bude vědět). Tohle místo je fakt nádherný, navíc já na ten seriál napsala něco jako ,,FanFikci", takže to pro mě bylo obzvlášť peckový. Tenhle den se fakticky vydařil a snažila jsem se ho, co nejvíc zestručnit. Byl to dokonalý den a stalo se toho tolik, že to stova vstřebávám ♥

Radííí :D

7. července - čtvrtek

Máme společnou skupinu na Facebooku s holkama, se kterýma jsme se v tento den konečně sešly dohromady! Já viděla už všechny, akorát ne takhle pohromadě. A byla to fakt pecka ♥! Nasmály jsme se všemu možnému a nafotily boží fotky ♥ Nevím, co k tomu dál napsat. Ale nečekala jsem, že se sejdeme tahle brzo všechny společně ♥ A to i přesto, že každá bydlíme někde úplně jinde. ♥

Zbožňuju stejně praštěný lidi! ♥ :D

8. července - pátek

Jsme se s Verčou podívaly na Pastviny, kde je přehrada a Verča se poprvé projela na šlapadle ♥ Přecpaly se zmrzlinou z Letohradu a večer jsme si četly moje deníčky, ketrý nebyly starý ani dva roky, a bylo to neskutečně trapný :DDD Například, když popisujete.. (vlastně radši nic :DDD). Ale je to hustý vidět rozdíl ani ne dva roky a popisuju tam trápení, nad kterýma se teď směju :D.. A jednou se budu smát i nad těma, který mám teď.. :D Akorát si je už nikam dramaticky nezapisuju.. :D Hlavně mi naskakujou pupínky jak jsem na záčátku psala MILÝ DENÍČKU..

Zahrabu to někam daleko fakt.. :DD

 9. července - sobota

 To už jsme s Verčou nikam moc daleko necestovaly, vzala jsem Verču po městě, našich parcích a ukázala jí to nejhezčí. Pak jsem taky zoomovala vážky a motýly.... A večer jsem vzala Verču na jedno místo u nás, kde jsem myslela, že se jí to líbit nebude, ale líbilo se jí to fakt neskutečně moc a tam jsme a společně zakončily tenhle Verči pobyt tady u nás. Tenhle večer byl asi nejhezčí a taky jsme se přecpaly hamburgerem, kterej Verča ani nesnědla celej a ještě jsem ho za ní dojídala, což je dost nezvyk, že po někom něco dojídám :DD Byly jsme tam fakt celou věčnost, ale byly to nezapomenutelný momenty ♥ Když jsem se vrátily, tak jsme dělaly všelijaký kraviny :D A hodně si smíchem prodloužily život :D 

Upozorňuju, že na téhle fotkce není nic předstíraného.. :) :D

10. července - neděle

 Jsme ráno vyrazily do Pardubic, podívat se do Lexovy ulice. Jo jsme divný moc dobře to víme obě dvě, ale tak když to tam je, proč tam nejít? To je jako když sportujete a je ve slevě něco, co zrovna potřebujete. To byste si to nekoupili? Skvělý přirovnání názvu ulice se sportovníma potřebama :D... Ale být normální je celkem nudný, takže asi tak :----)

Pak už jsme šly jen do McDonaldu podpořit maso, co není maso a musely jsme jít k nádraží. Tam jsme se rozloučily a každá jely jiným vlakem domů.. Upřímně v tu chvíli se mi chtělo i brečet a nepřišlo mi to vůbec divný.. 

↓

↑

     

Hodně často mě tíží představa, že právě tenhle skvělý člověk je ode mě vzdálený více, jak 200 kilometrů a že nemůžu jen tak napsat:

,,Pojď ven ke kamenům" 

Protože to prostě nejde.. Ale o to víc si zkrátka vážím každého okamžiku a každého výletu za místy, kam chceme jít, ať je to sebevíc praštěný.. :D

Ráda bych řekla, že kilometry jsou jen číslo.. Jenže pokud je 230 kilometrů, tak už to tak jednoduché není...

Proto, když máte kamaráda, se kterým se vidíte málo, važte si každé chvíle a každého momentu a dělejte to, co vás dva baví, a hlavně neztrácejte ten čas, který s tím člověkem můžete strávit. Ale určitě si nedělejte srandu se Sebastianových textů, od toho jsme tu my dvě :------)

Jo a běžte svýmu kamarádovi, i kdyby to byl Váš soused říct, že ho máte rádi, protože proto. Jo a víte, co je taky super? Pošlete mu jen tak nějakej dopis s dvojsmyslama, který chápete jen vy, jako to děláme já a Verča, protože to je na zlepšení dne naprosto nejlepší!♥ A taky jsem vlastně neskutečně ráda, že jsem nejela na ten zájezd, protože o tohle všechno, co jsme zažily bych přišla, jen kvůli nějakýmu mostu a hodinám. Hromada cihel. (Jsem moc zlá, já ví, no :---) )

♥

SoS (Nevolám o pomoc)

Snapchat a Instagram → @saraviskova

Verča:
YouTube: Verča V. (Dává tam rozhovory se Slzou, takže když nějaký nestihnete, jděte tam, ale to stejně každý už ví:D)
Instagram: @veronikavesela033
Snapchat: @veronika033