A prosím Vás, točil se tu Celibát? - Nejlepší šedesátikorunová investice - LIBLICE

Každá fotka z nějakého navětíveného místa, má svůj příběh! :D

Celý výlet na tohle kouzelný místo byl neskutečnej, vlastně jsem opravdu nečekala něco takového a proto si to zaslouží samostatnej článek z celých těch pěti dní.. :D

Vlastně všude kde jsem s Verčou, nebo Kačkou Aksamitovou se z normálního výletu na zámek stane něco tak neuvěřitelně skvělě praštěnýho! :D

 A to jsme tam vážení, byly všechny tři... :D

Zezačátku úplně normální věc, dokonce jsme se ani nevloupaly..

Jen Verča vlezla do jezírka plnýho pulců, žab a slizu, já tam málem spadla, pak nás zachárnil creepy děda, protože Verči navigace by nás zavedla do nějaký úžasný budovy, která z dálky vypadala, že svoje časy si už zažila, no a taky jsme dvakrát lezly do rozpálenýho pole, protože to vypadalo kratší...

Momentálně mi to připadá nejdelší na světě :D

Myslím, že teď jsem si dostatečně napomohla k tomu, abyste to přestali číst, protože nás máte za blázny... :D

Bylo to fakt dokonalý, a asi bych měla začít psát konkrétně.. :D Jinak, všechny videa jdou mám pocit jen na počítači a hned v tom prvním, jsem žádala, aby mi holky daly čas, že si tam vlezu :DD Hodně fotek jsou momentky, který si zaslouží, aby tady byly! :D ♥

Divnosti na výletě... :--)

Začalo to tak nějak normálně, obtížně jsme den po Labském létu vstaly, obtížně mluvily a obtížně se slyšely. Pak jsme obtížně vypadaly jako lidi a úplně mrtvě si sedly do vlaku. Tam jsem usla strašně tvrdě, ale asi tak na jednu minutu, pak jsem byla nějakým způsobem děsně čilá a dala si sušenku..

To strašně chtěj všichni vědět, já vím... :---)

Jely jsme přes nějaký skvělý místa, který podle mě nebyly ani civilizace a vystoupily jsme ve Všetatech (to je strašně dokonalý název a dává to smysl úplně stejně jako londýnská budka ve veslařským klubu... :DD) a tam se setkaly s Kačkou. Pak jsme šly přes pět kilometrů do Liblic v místech, kde se zastavil čas, chcípnul tam pes a šly jsme prostě vstříc nekonečnům... :D Přes nějakej most ale ze všeho nejlepší bylo ,,KRÁTIT" si cestu přes POLE. V miliardně stupních. Nohy jsem necítila už dávno, takže jsme šla automaticky a asi bylo velmi geniální jít po rozpáleným poli a zjistit, že po tej cestě, která byla hned vedle by to bylo mnohonásobně rychlejší..., to jsme ale zjistily až když jsme celý vyřízený došly někde do stínu a tam si sedly :DD

Vodu jsem měla tak maximálně do horký vany, naštěstí jsme si daly nějaký pití cestou a v životě jsem nebyla tak vděčná za ledovou tříšť... :D

Vypadám jako děda a ano stydím se za sebe... :DDD

Když jsme k zámku došly.. (tak jsme se nejdřív fotily u cedule, takže řidiči nás měli za normální lidi, to je totiž úplně běžná věc :---) )

Upřímně, z tý strany, kde se Celibát netočil, mě to zezačátku nezaujalo, ale bylo to tak na dvě mikrosekundy, pak jsme totiž zašly jakože na druhou stranu a tím pádem cokoliv negativního bylo hnedka pozitivní. Je to tam fakt krásný! Akorát teda, jak tam běhala mezi těma kytkama, to tam vypadalo trošku mrtvě, i přesto, že bylo léto, ale stejně to na mě dýchlo takovou to atmosférou.

 Došly jsme až k tomu jezírku, který v tom klipu nakonec nebylo a Verča do něj vlezla :DDD Jakože pulci, žáby a jiný nechutnosti. Jelikož jsem to chtěla zkusit taky, tak jsem tam šla, ale vůbec mi nedošlo, že ty schody, co jsou ve vodě, jsou slizký, takže jsem se trošku smekla, ale naštěstí udržela, protože si nedovedu představit, kdybych tam fakt zahučela :DD Takže já vlezla jen na první schod a tím to haslo..:( :D

Pak jsme došly k tomu kříži, který se ve videoklipu párkrát objevuje a tam za náma přišel takovej creepy děda s tím, jestli je tady pohřbená nějaká Anna něco něco.. A pak se na nás divně koukal a odešel. 

Fotka, kde musíte hrát smutek, to jsem ještě nezažila..:D

Pak ale přišlo něco, z čeho mám největší radost.

Rozhodly jsme se, že půjdeme dovnitř a zeptáme se, jak se můžeme podívat do prostorů zámku, ale ten recepční nás tam nepustil, že v 15:00 je prohlídka. Bylo 14:48, tam jsme teda počkaly a pak kolem nás prošla paní, která mě od pohledu připadala přísná. Rozhodly jsme se, že tam půjdeme, i když jsme měly pochybnosti, protože se většinou v zámku fotit nesmí.

Šly jsme si koupit lístek za 60,- a pokud se nedá koupit štěstí, tak tohle je vyjímka! :D Byly jsme tam jenom my tři! 

Paní nám nejdřív ukazovala strašně zabávný věci, jako historický pokoje :----) Pak celou historii. Zkuste si nás představit, jak stojíme my tři a naproti nám paní a povídá nám o nějaký kněžně, či co, zatímco máme v hlavě jedinou myšlenku ,,Už nic neříkejte a zvěďte nás do toho sálu pls" A když nás provedla všelijak, tak na konci prohlídky nás konečně zavedla tam, kam jsme chtěly. Čekaly jsme, až to konečně zmíní, ale pořád říkala všechno, co mi šlo provinile jedním uchem dovnitř a druhým ven. Ten sál je tak nádhernej! Sice tam za stolem plným jídla nesedí Lukáš ani Petr :----), ale co se dá dělat, že :D

Paní nám furt říkala, jestli máme nějaký otázky, až jsem to nevydržela a zeptala se ,,A je to ten sál, kde se točil Celibát?" Jenže. Ona nevěděla, co to je, takže mě měla za blázna jako co to sakra melu... :DDD Tak jsem poupravila ,,Videoklip od kapely Slza" Jenže. Ona nevěděla, kdo to je... :DD Tak  jí  Verča pustila videoklip a ona všechno hned věděla, kde co je. Byla z nás strašně nadšená a nás hrozně udivilo, že neví, že tu byli. Nechala nás, ať se tam fotíme a měla hroznou radost, že my máme hroznou radost. Když nás pak sledovala, tak nás všechny tři i fotila, protože jinak fotila jenom Kačka Aksamitová, takže skoro nikde není.. :D

 Pak nám taky ta paní řekla, že ten pokoj, kde byly ty zrcadla, je 106 a že když to nikomu neřekneme, tak nás tam zavede. Bohužel, pro můj blog je tohle vzpomínka, kterou napsat musím, ale určitě to nebude nikdo závadnej číst, vždyť je to vtipný :DD A ani tam bordel nebyl, to byl důvod, proč nás tam nechtěla pustit! :D Pokud to ta paní považovala za bordel, tak sakra, co mám ve svým pokoji? :DDD

Když jsme se dofotily, navzájem jsme si děkovaly. Paní nám děkovala za zpestření prohlídky a my jí, že byla tak milá a vtipná a to jsem si před prohlídkou myslela pravý opak. Fakt mě to všechno hrozně překvapilo. Jsem strašně ráda, že jsme neváhaly a na prohlídku šly, že nás vedla tahle paní a že díky tomu všem navštěvuju tyhle místa a znám tyhle lidi! :)

Hned po prohlídce nejúžasnější paní v celých Liblicích běžela za recepčním mu to vyprávět. Necítíme se trapně, prý jsme tam byly první, kdo měl takovýhle zájem.. Jo vlastně je to strašně divný, ale já jsem tak strašně ráda divná! :DD

Taky bych měla říct, že cestou ze zámku jsme šly na nádraží opět po poli... :DDDD a že pak cestou k nádraží jsme málem díky navigaci Verči zabloudily do nějaký budovy, co byla budova tak na půl, a ani tam nebyly koleje.. Bylo nám to divný no :---) Nádraží bez kolejí.. :---) Ale ten creepy dědek, jak se nás ptal u toho kříže šel celou dobu za náma a šel někam jinam, tak jsme ho pronásledovaly a došly jsme k nádraží... S KOLEJEMA! :---)

,,Počkejte, vyfotím vás na blog" ↓↓↓

,,Mamka mi říkala, že dřív, než byly tabule, byly tyhle otočný válce" :DD *za náma*

Tam jsem měly s verčou trčika ,,BUDU TVŮJ PADÁK" já měla část trička ,,A TY BUDEŠ MŮJ" a šla jsem si v tom tričku koupit malinovku do hospody plný chlapů...

JAKOŽE..

BOŽE MŮJ...

:DDDD

A došlo mi to až po chvíli... :D

Pak už jsme jen  nasedly do vlaku a jely směr Ústí.

Děkuju Kačce Aksamitové, za věštinu fotek, kde jsem já a taky Verče za to, že jsem nespadla do jezírka! :D

VÍTEJTE U RUBRIKY...

... PRO FOTKY NA INSTAGRAM COKOLI

,,Počkejte, ještě si musím vyfotit tamhlety kytky"

SLEDUJTE SKVĚLÝ FOTKY KAČKY:
Instagram: @kacka_aksamitova
  Snapchat: @aksamit_katka

VERČA (kterou zná stejně každej)
 Instagram: @veronikvesela033
 Snapchat: veronika033
Hláška dne: ,,Panebože zas maj rozhovor na Primě a já to musím hacknout, jako každej mi píše, proč musím bejt tak oblíbená" :DD Myšelno samozřejmě ironicky
MOC JÍ TO BAVÍ.

PÍSNIČKA DNE:
,,Na citý mý a tvý už pot si sedá, ač to vím tak potím se dál, na poli a silnici v rozpálený Byšici" :DD 

Já na klasiku prostě žeru křupky... :DDD

Read More

KAZÍN a naučím se číst!

Včera jsem se opět podívala do Kazína. Jelikož přímo v Kazíně už jsem to znala, asi není nic, co bych vám k tomu řekla, ale taky jsme se podívali do Mokropsů, nejvíc top jméno :DDDD 

Já to jakože moc nechápu, protože Kazín je hned na proti a z tý strany je vidět název ŠPIČKA a když jsme tam připluli přívozem, tak to byli Mokropsy  (z druhý starny cedule), takže v tomhle se asi moc nevyznám, ale nechápu, proč se to nejmenuje prostě buď Mokropsy, nebo Špička, asi jsem pitomá, nebo to je kvůli natáčení :D? Protože to samý v Kazíně, z Mokropsů je název KAZÍN a v Kazíně je vidět PŘÍSTAV.

SÁRA A JEJÍ JEDNODUCHÉ VYSVĚTLOVÁNÍ CEDULÍ :----) 

CHÁPEJTE TO PROSÍM :----(

Ani pomocí fotek to nechápete, já vím.. :D :--(

 

Na druhý straně je to taky nádherný, a podle mě tam někde má jakože chatku Krupička a doktor Jonáš, to bych taky chtěla vidět, jenže mi to tam přijde o dost větší, než v Kazíně, takže jsem to ani nehledala, stačilo mi to na kraji, uchvátil mě pohled (asi fakt jenom mě, protože rodiče jsou rodiče, že :----) ), na druhou stranu, tedy na Kazín. Bylo to tam vidět celý, hospoda a všechno a měla jsem pocit, že jsem do znělky Přístavu přímo utekla ♥ :D Tak nějak jsem si to prošla a hodně hodně fotila. Je to tam ptostě krásný. I když na týhle straně jsou spíš už domky a tak, tak prostě hnedka tam na břehu je to prostě výhled ♥ A hlavně tam fakt je skála! Jakože ne Skála ale skála :----) #ÚchvácenaSkálouHahHehe, která od tej hospody v Kazíně není vidět. Pak jsme šli do hospody v těch Mokropsech, kde se to samozřejmě tátovi líbilo nejvíc, že :----) (ahoj tati, nestrhávej mi kapesný).

Mamce se to líbilo podle mě víc a ani se nedivím, když mi pořád bere CD, a tátovi říká Radííí :DDD

Brácha ten zas pořád hledal Pátka a Etiku :DDD

A já se tam ,,kochala" nejvíc. Má to tam prostě atmosféru, ale jen pro ty, co sledujou Přístav, protože prostě těm lidem, co tam ty chatky mají, to přijde jako úplně obyčejná věc, bydlet tam. Ale podle mě se na to koukaj :D I když je pravda, že kdyby se točilo něco tady u nás, už víc než přes rok, tak to taky pro mě pak bude normální, ale u nás se nic netočilo. U nás není totiž vůbec nic, co by stálo za zajíamvý věci, jako akce myslím. A je to pravda prostě, i když jako sice mě to štve, ale na jednu stranu zas tak to není špatný jet na koncert třeba do Prahy. 

Ale víte, co je naprosto dokonalé? :----) Nejdokonalejší na celém výletu? 

To načasování! :-----------------------------)

Myslela jsem si, že dneska ráno, mě nedokáže už nic překvapit (Ahoj Verčo... :DDD), ale ano :---)

InstaStories Petra Lexy, kterej tam dal, jak je v Kazíně štáb, včetně jeho. No není to úžasné? :---)

Vysvětlení, proč ten děda včera sekal tam kde sekal... :DD To jsem vám zapomněla říct, šli jsme kolem nějakýho děduly, kterej sekal a divně na nás koukal a určitě si sám pro sebe říkal ,,Jéžiš, chudáci, jedou sem kdo ví odkud a nevědí, že se tu točí až zejtra! Muhahahahaha" :----) :DD

To je tak top, chápete?

V pondělí jedou Víškovi do Kazína a chcípe tam pes (obrazně řečeno samozřejmě :D) a druhej den se tam natáčí? Jako omg? :D

Je něco větší náhoda?

Nebo spíš je něco větší smůla? :D

Jako mně to přijde hrozně vtipný, ale zároveň mě to štve :DD

Protože potkat Petra tady? To by bylo prostě hustý (až na to, že jsem tam měla rodiče, waau :DD), ale stejně, byla by to hezká fotka a tak. Kdyby to teda šlo, nikdy jsem se zatím bohužel u něčeho takovýho nenachomýtla. (Poprvé ve svém životě používám toto vyjmenované slovo, jinde než v pracáku ve škole :--) )

Nedovedu si představit, co by se stalo, kdybysme tam byli až dneska.. a docela mě to mrzí prostě :D

 I přesto věřím, že jsem tam nebyla na posledy a že se tam ještě nekolikrát ufotím! Protože tohle místo podle mě nejde nezbožňovat a i když vypadá obyčejně, tak pro Přístaváky prostě není!:D

♥♥♥

Ani fotkama nejde popsat, že to je prostě krásný! :D

No takhle nějak probíhal včerejšek a dnešní ráno.

Zamilovala jsem si Mokropsy a zas a opět Kazín a skočnilo to tím, že jsem zjistila, že na stejném místě, kde jsem včera jedla housku dnes seděl Petr Lexa a točil InstaStories!

To je přece NEJLEPŠÍ VĚC NE? :----)

Abych pokračovala dneškem, chtěla jsem jet do Tesca pro školní potřeby, protože už to chci hodit do kouta a řešit to až v září :---) Akorát jsem si nechala vlak ujet před nosem, protože podle netu měl přijet InterPanter, hezkej. Jenže přijel nějakej hnusnej a já byla celkem zmatená a nevěděla jsem, co to je, tak jsem tam ve svém panikaření (moje skvělá vlastnost, je panikaření a po pěti mintuách zjistit, že se vlastně skoro nic neděje, jen jsem prostě pitomá :DDD wau.). Ve svém panikaření jsem prostě nenasedla a četla tam jednom směr ,,Brno" ,,Blansko" a tak. A když jsem tam teda stála a koukala, jak to odjíždí, četla jsem i PARDUBICE hl. nádraží

POTLEEEEEEEEESK! :DDD

No, jako proč mi to třeba nedošlo díky tomu, že to mělo hlášený 5 min zpoždění? A v tu dobu prostě tenhle vlak přijel a všichni do něj (kromě mě, samozřejmě) nasedli? :D 

Proč jsem tak divná, proč neumím číst a proč věřím Českejm dráhám? :D

Takže ponaučení pro cestovaní vlakem sám se sebou:

Ne vždycky to, co je PSÁNO je i DÁNO...! :D

Já bych takhle dokázala se sešitem a knížkou sedět hodiny! :D ♥

Takže se mějte hezky! A taky chci říct, že momentálně mám už naplánováno spoustu dalších článků a moc se na to těším!

A nebuďte jako já a čtětě si dobře kam vlak jede. Prostě to ČTĚTE, přesto VLAK NEJEDE! :D Toto napsal někdo, to ale neudělal :----) A ani se nezeptal  NIKOHO (protože tam byl hezkej kluk a nechtěla jsem vypadat divně :DDDDDDDDDD) #VelkéSářinoPřiznání :D

Ale prostě ,,BEJT JEN OVCÍ TO NENÍ TO, CO CHCI, JAK MYSLÍŠ" to je část písničky od Slzy (shodou okolností moje srdcovka) a tak jsem se řídila a s davem nešla..

Jenže jít měla.. :DD

A tak se sama sobě prostě zasměju a poučím se pro příště (to příště je zítra.. :D)

 

 Chybami se člověk učí. Už jsem opradu veeeelmi moudrá :DDD

#SáraFilosofuje :--)

Snapchat a Instagram @saraviskova

 

Read More

BOUŘKOVÝ MRAK Z KAMARÁDA DO DEŠTĚ

Než začnu psát, měla bych poznamenat, že mám v hlavě pořád nějakej článek. A taky to, že být blogger (neumím se nazvat bloggerkou, takže, holka, co píše články). Prostě být holkou, co píše články je trošku závislost. Věčně přemýšlím, o čem napíšu článek. V hlavě si pak nesu hromadu článků, nebo nějak v tu chvíli skvěle poskládanej text, kterej pak stejně zapomenu...To je věc, která mě dokáže vždycky tak naštvat :DD.. Tenhle blog je něco jako můj internetovej domov. Baví mě to. Naplňuje. Našla jsem se v tom. A myslím to s tím vážně. Stanovuju si malé cíle, které mě po překonání nakopnou dál..

Ok to bylo tak vážný, že bych vám měla říct i to, že prostě když si dáte na toast hodně marmelády, pak to není moc dobrý :-------------) 

Teď se ale připravte, že to docela vážnější bude.. Ale ironický články mám radši, ale občas se prostě člověk potřebuje vypsat a ironie tam moc nepatří..

Každý, kdo má velké přátelství a vídá se s tím člověkem každý den, směje se s ním každý den.. Každý, kdo má v životě někoho takového, věří v to, že to bude navždy. Nikdo nepomyslí na to, že se to může nějak ,,rozbourat"

Jde to jakkoliv a i když bych si to v životě nepřipouštěla, mám pocit, že z jednoho takového přátelství jsem prostě vyrostla + jsem objevila negativní stránky toho člověka, které jsem před tím tak nějak zazdívala...

Několik let jsme byly jako sestry.. A ve chvíli, kdy k nám ta (říkejme jí třeba ta holka) přišla , bylo to ve třetí třídě v hodině něčeho uričtě moc super :----), přesně v ten okmažik, kdy tam stála a já na ní zírala, bych si nepředstavila, co všechno se ještě stane. Díky tomuhle člověku jsem myslela pozitivně, nebo spíš, v jeho přítomnosti byla pozitivní, smály jsme se společně všemu, co vlastně vůbec není vtipný, ale pro nás bylo. A jak. Až do začátku sedmičky. Tam to začalo být takový,,divnější".

Pohádaly jsme se. U nás ale bylo zvykem, že hádky trvaly tak maximálně 2 dny... Ale v jednu hádku, se tak nějak cosi pokazilo. Hodně. Nebudu popisovat podrobnosti. Ale nemluvily jsme spolu celkem dlouho. Pak jsme si řekly, že už své přátelství nebudeme tak moc ,,přeháňet" Stále jsme se bavily, ale přestala k nám chodit, tak jako dřív. A celkově, už to nebylo jak dřív.. Tenkrát, když jsme se hádaly, tak všichni říkali ,,Stejně se zas udobřite"

Jenže teď to bylo udobření, ale něco to na sobě prostě zanechalo. Skoro vždycky jsem to byla já, kdo ustupoval, kdo se víc snažil. Občas to bylo i tak, že jsme se po sobě prostě hodily pohledy a začaly se chechtat. Jak z filmu, že :----) 

Už dost dlouho jsem měla pocit, že to není jako dřív. 

Dejme tomu, že tohle všechno byl ,,ZLOMOVÝ OKAMŽIK" (haha :---) )

S nástupem na druhej stupeň se prostě začne měnit každej.I kdyby si myslel, že se nemění. Prostě JO. Začala jsem mít nové zájmy, přišli noví lidé... 

Asi to vysvětlím takhle:

Prostě začala být šestá třída, ta se oddělila na A,B,C, no a já byla v pátý třídě neskutečně happy, že já jsem v A a lidi, se kterými nerada sdílím kyslík v C.. No a víte, co je fakt moc vtipný? :---)

Že k nesmyslu dokonalý ředitelky, se prostě C rozpadne a zůstane jen A, B. Prostě budu sdílet kyslík dál, ve stejný místnosti, 5 dní v týdnu 10 měsíců v kuse 2x za sebou. Věřím tomu, že ti lidé, které mám nerada, se třeba změnili k lepšímu, i když.. I kdyby jo o jejich společnost dávno nestojím. Když jsem si v pátý vydechla, že příští 4 roky mám konečně klid a ty zmíněný ,,tvory" budu vídat jen v mezipatře, netušila bych, že se vrátěj. To jsem poslední den v pátý třídě mohla říct něco jako ,,Tak ahoj, osmičku a devítku spolu protrpíme zas, moc se těším!!!" :-----)

Já ale netrpím. Jen ty lidi bytostně nedokážu snášet. Jsem prostě proti těm lidem (nebo člověku), prostě vůči tomu někomu, kdo se vráti IMUNNÍ a budu. I když, kdosi mi říkal ,,DEJ TOMU ŠANCI, TŘEBA JE LEPŠÍ" Bylo by to jako skočit do jámy, vylízt z ní a za dva roky do ní skočit znova, protože chci vědět, jestli je ještě tolik hluboká. 

Chci věřit tomu, že ten člověk je prostě lepší, ale spoustu věcí mi našeptává ,,Hele, tak to asi ne" 

Teď jsem celkem odbočila od tématu, i když ne zas tolik. Jen jsem se malým nedopatřením dostala k tomu, že to nejmenší, co mě v osmičce děsí, je chemie :---) 

Ale já fakt vím, moc dobře, že si o mně myslíte ať tomu člověku dám šanci ale já to PROSTĚ NEUMÍÍÍM :D a obejdu se bez něho i kdyby byl hodnej, nebo ne.

Zpátky ke kamarádovi do deště, fakt to slovo k němu sedělo. Ovšem pouze SEDĚLO. Teď je to prostě bouřkovej mrak, kterej dešti pomáhá... Nemyslete si, že mi to není líto. Je. Už s tím nic nenadělám, ta holka je prostě taková, jaká je a mně by to už stejně nic nedalo.

Hrozně mě naštvala, neskutečně moc. A celý to přátelství byla jedna velká zkušenost. OBROVSKÁ ZKUŠENOST. Ovšem pápá :---)

Prostě v poslední době, to byl člověk, kterej měl masku kamaráda, ale za maskou to byl nějakej neznámej člověk.

Neříkejte mi, že není divný, když si údajný kamarád po měsíci taky založí blog s tím, že si to vždycky přál. Na mě to působí spíš takhle ,,Počkej ty máš blog? Tak toho musím taky! Co kdybys náhodou byla lepší?" I přesto, že tomu tak nemusí být, na mě to tak působí. 

A co když napíše člověku se kterým jste právě přidali status, že ho má opravdu velmi rád?

Já ovšem pokládám otázku sama sobě, co si vlastně dokazuje, co to všechno znamená.

A moc dobře to vlastně vím. Asi závist. Žárlivost a závist.. O tom bych taky ráda napsala článek... (Ale já ráda ironii, takže třeba až někdy jindy :D)

Jen mi prosím řekněte, proč z tak velkého přátelství vznikne taková sviňár*a..

Neříkám, že já jsem to neviňátko. U mně je totiž velký problém, že věci ráda oplácím..
A protože zlo by se nemělo oplácet zlem. Tak nad tím budu muset mávnout rukou a říct, že člověka nezměním, a když je někdo kráva, tak je prostě kráva, jen nechápu, že jsem to tak dlouho přehlížela.

Pokud máte nějakého věrného kamaráda, určitě se nemusí stát takový případ. Mně se ale stal.

A pokud se někdo ptá ,,To takhle dopadneš s Verčou taky?" ráda bych podotkla, že Verča je člověk přející, že na ní dopustit nedám a že i to, že je 200km má co dočinění s tím, že se nehádáme.

A totálně na závěr:

Bylo to vážný, možná i deptající, ale mně se strašně ulevilo. Proto psaní miluju. A proto napíšu i to, že ten blog, co má ta holka je dle mého naprosto nudnej, ale odkaz dávat nebudu, protože PITOMCŮM REKLAMU NEDĚLÁM.

Jo a ještě něco, díky těmhle lidem se nakopávám dělat dál tyhle věci s ještě větší vervou a pílí.

Kdybyste někdo nechápal pořád ještě tenhle článek, tak takhle písnička sedí skoro SLOVO OD SLOVA:  https://www.youtube.com/watch?v=uH0YiFIT0YE 

Mějte se hezky, smějte se. A řeknětě svýmu kámošovi, že ho máte rádi, a když se vás zeptá ,,Co tak najednou?" Tak mu pošlete odkaz na tenhle článek :----) 

Verča by mi spíš v ironii odpověděla ,,Máš mě radši než Sebastiana a jeho instagram stories?!" :DDDDD (Veru mám, mám..! Možná.... :-----------------) )

Nebo mu kupte čokoládu.

Ne tu ne.

Stejně jí sníte.

A netrapte se kvůli lidem, kteří vám za to už nestojí. Pokud s váma soupeří, ukažte, že jste lepší a sebevědomě kráčejte po třídě s tričkem vaší oblíbený kapely, jejiž koncert byl ve stejný den jako školní výlet a vy jste dali přednost koncertu. A podle ,,tej holky" byli údajně všichni rádi, že jsem nejela a neměla kecy. Nebo spíš tak holka nemohla snést, že jsem se vykašlala na trampolínky a vyjela na koncert s lidmi, kteří mi za to stojí. 

Jsem člověk, kterej si prostě rád vede svou a ukazuje, že je prostě lepší ať si myslí, co chce kdo chce.

BA-DUM-TSS
20.8. 2016 - Se mě doprošuje, snaží se být vtipná a moc se jí to nedaří, tak si mě z neznámého důvodu blokla, ale jen trošku, nebo co a teď zase asi ne. Tenhle člověk moc rád mění názory. Potlesk :-----) 
BA - DUM - TSS part 2

Už fakt končím ;D

A teď si všimněte, že ta pravá sedmikráska je krapet rozostřená a mně prostě do tohodle článku sedí přesně tahle fotka..

Read More

Nečekaný lístek do Vamberka - Tak jsem se sebrala a šla

Včera byl tak zvláštní den, plný divných příhod, že musím prostě nějaký popsat. Protože to řekla Kačka Aksamitová a ta co řekne, to platí. Stejně jako když něco řekne Verča.

A Verča včera byla na Nově :-----) musíte to vidět.

Ne ok, Verča je prostě top a věřte mi, že není lehké kamarádit s celebritou, která sedí s Petrem Lexou na jednou sedacím pytli a tím pádem je v pytli.. :---) :DD

Ne teď fakt.

Včera jsem vstala v 5:50 abych tu Snídani s Novou stihla. Jenže nejdřív tam byl nějakej chlap a pak zahráli písničku a ani nevim, co to bylo. A v šest ráno:

1.) Skvěle vypadám

2.) Mám ještě skvělejší náladu

A tak jsem to vypla a vrátila se zpátky do postele, že se teda prospím a kouknu na záznam.. :D

Jenže pak mi napsala Markéta (ahoooooj :DD), že je Verča na Nově a že už tam mluvila! :D

Tak jsem vystřelila jak raketa a okamžitě to zapla a byla tam Poslanecká sněmovna :-------------) Ale spát už se mi stejně nechtělo, tak jsem prostě čekala a pak už tam zase byla :DD ♥♥

Ale to určitě není to, co jsem vám chtěla popsat :DD

Ke konci Snídaně s Novou jsem to jakože ještě chtěla dokoukat a zrovna přišla mamka, že by chtěla vytisknou recept na nějakej nákyp s cuketama, či co. No a jelikož jsem:

1.) Byla líná

2.) Potřebovala to dokoukat

3.) A byla v pubertě (a stále jsem a dlouhou dobu budu)

Tak si to prostě představte, no.. :D

Trošku jsem to odmítla a trošku jsem to neřekla hezky.

Tak se mamka naštvala a vyrukovala na mě se všema možnýma moudrama, co se týče mladších sourozenců, kterej se mi pak za rohem smál. No tak jsem se velmi nelehce zvedla z postele, přeskákala jak kamzík všechno to oblečení, co se tady válí :D (OMG! :D přiznala jsem, že tam mám v pokoji bordel, ale komu se chce dobrovolně uklízet o prázdninách? :D) 

No a tak prostě se mamka naštavala, jestli by to příště nešlo bez řečí a začala říkat další věci. A tak jsem jí řekla (fakt je to divný popisovat jak se hádám se svojí mamkou.. o.O) no a prostě pak to došlo k tomu, že jsem řekla, že s ní na KatarzeTour do Vamberka nepojedu, protože mamka tam se mnou chtěla, i se Zuzkou Nohelovou (no ahooooj :D)

A teď každej ví, co se stalo dál! :D

,,NIKAM NEJEDEŠ! ZAPOMEŇ NA TO!"

Tak jaksi jsem se urazila a protože jsem moc dobře věděla, že mi to mamka stejně povolí, nějak mi to ale stejně nedalo a chtěla jsem si ho OKAMŽITĚ OBJEDNAT. Jenže to bylo nějak na mě nejspíš složitý, tak mi Markéta (no ahooooooooooooj :DD) našla, že to je u  nás na námku v Infocentru. Tak jsem se zvedla vzala svoje veškeré úspory obsahující jednu Boženu Němcovou a šla jsem. Já jsem si ten lístek stejně chtěla objednat, akorát ne zrovna včera :DD Ale prostě tadáá :D♥

Mamce jsem jakože řekla, že si jdu pro lístek, ale okamžitě jsem šla, takže ani pořádně nevím, co mi odpověděla.

Tak trošku jsem na sobě měla jen kraťasy a tričko a bylo půl desátý ráno. Takže jsem asi mrzla, ale vracet jsem se nehodlala.

Prostě jsem letěla pro ten lístek, jak kdyby tam za 20 vteřin měl čekat zástup holek, že si pro to jdou taky. (MÁM V HLAVĚ MALEJ CÍL..)  :DD

Tak jsem si ho vzala a připadala jsem si jak největší vítěz prostě :DDD

A šla jsem zpátky domů parkem. No a u nás v parku jsou pak u cedule takový červený kytky, který se mi líbily (nebo spíš jsou hnusný ale na fotku dobrý :DDD) tak jsem si u toho vyfotila ten lístek..

Vlastně jsem to ani původně nechtěla na instagram dát. ale prostě už mě napadal i popisek a blablabla.

(Za chvíli se vrátím k úžasné story)

Přišla jsem domů, plácla lístek na stůl a řekla jsem ,,JÁ TAM PROSTĚ POJEDU"

Mamka na to ,,Odejdi"

A já jsem odešla, ale prostě měla jsem ten lístek. :-----)

Tak jsem to šla na ten instagram dát, prostě popisek a všechno. Ale jako já většinou takovýhle věci nefotím.. :D Vždycky mi to přijde jako vytahování: ,,HELE JEDU DO VAMBERKA" ,,HELE JÁ MÁM LÍSTEK" ,,HEČ"

:DDD

Tak jsem to teda postla a kluky neoznačila a Petra taky ne, protože mi to přišlo divný.

Jenže večer jsem to udělala. A nějak o necelou hodinu později to Petr olajkoval. Teď ale nechci aby to vyznělo jako vytahování, takže čtěte dál:

Jenže já to v tu chvíli ještě vůbec nevěděla. 

Pak jsem se rozhodla, že si půjdu číst (mimochodem ta knížka je top a někdy vám o ní musím napsat někdy:D). No a jelikož jsem měla nějaký upozornění, tak jsem si řekla že si je prohlídnu a pak jsem měla asi halucinace, ale prostě to upozornění tam doopravdy bylo.

Teď si asi někdo řekne ,,Omg ona tady básní o tom, jak si Petr dvakrát klepnul na obrazovku a je z toho totálně vedle"

Ale.. :D

Tím chci prostě jen říct, že ke každýmu upozornění ,,Uživateli petrlexa se líbí vaše fotka" se váže nějaká super historka a tahle byla podle mě NEJLEPŠÍ :D 

Prostě od receptu po infarkt.. :D

A hlavně hodně mě to potěšilo, koho by ne, že? :D Ale protože na tom popisku jsem si dala záležet a měla jsem prostě takovou radost z toho, že ten lístek mám. A pokud ten popisek četl Petr, což nevím, ale asi není divnej že by si řekl ,,Jé hele kytky a vstupenka *klep,klep*" Ale jestli to četl, tak je to pro mě celkem čest :D

No myslím, že pokud už jen samotná koupě lístku má takhle divnohustej příběh, tak jsem zvědavá, jakej příběh bude mít den 5.11. 2016... :D!

Už teď se těším! A pamatujete jak jsem psala TENHLE článek, o tom, jak jsem byla zklamaná z toho týpka s tím příběhem? Chtěla jsem tam napsat i moje zklamání ze soutěže na ten minikoncert.

A pak jsem si tak nějak uvědomila, že pro mě je výhra vlastnit ten lístek do halového koncertu mezi několik stovek lidí.. A jak jsem psala na tom insragramu, dvacet lidí tu atmosféru prostě neudělá takovou. Tím nechci říct, že bych to nechtěla zažít, takový setkání. Ale tohle je pro mě něco mnohem lepšího, nebo minimálně mi to tak připadá. Psala bych tady dál asi to samý, co na Instagramu.. Takže to teď vynechám a popíšu, jak jsem šla do ,,HM" a našla stejnou bundu jako má Sebastian.. :DD

A vypadala jsem takto :))))))))))))))))))))

Prostě jsem si šla do HM koupit stejnou barvu trička jako má na tý fotce, tady ↑. No co tak jsem se pomátla no :DD Tričko mám, ale pak jsem prošla i okolo bundy, kterou má přesně zde ↓

A rozhodla jsem se, že jí potřebuju :DD nejdřív jsem si myslela, že je dámská, protože tam měli nějaký svetříky u toho.. Tak jsem si jí pyšně vzala a šla zkusit a byla to velikost 36. Vypadala jsm jak tajnej agent a zjistila jsem, že je pánská. Tak jsem se koukla na tu fotku, a byla to prostě totálně ona. Tak jsem se naštvala a šla hledat alespoň 34, která asi neexistuje.. :D Jo a pak jsem tu bundu šla vrátit a nějaká paní na mě koukala, jakože WTF? :DD Ale když už jí nemůžu mít já, tak ať jí má alespoň Kačka, protože si jí zaslouží, protože ↓

Tímhle končí moje úžasné story ze včera a myslím, že to bohatě stačí. Byl to fakt zvláštní den:DD jak pro Verču, na kterou padaj kytaristi, tak pro mě protože jsem si zkoušela pásnký oblečení:----)

Asi něco z Vesmíru :--------------) 

Takže si pamatujte že:

1.) Když máte lístek na KatarzeTour jste vítěz

2.) Když lístek na tour nemáte, jednou ho mít budete a taky budete vítěz

3.) Když najdete sebastianovu bundu, nebuďte divní

4.) Když chcete vypadat jako Sebastian, budete divní

4.) Když nevyhrajete soutěž s dvaceti lidma, nebuďte smutní

5.) Když to dočtete až sem, napište mi, jestli máte radši koncerty halový, nebo venkovní

Já prostě miluju halový, jak jsem psala na IG, protože to má podle mě mnohem větši atmosféru.

A ještě miluju vás a vaše komentáře a zprávy.

A ještě miluju cuketovej nákyp na kterej jsem musela vytisknout recept až jsem si z toho koupila lístek.

A ten nákyp jsme stejně ani neměli.

Takže se zatím mějte

A

NEBUĎTE DIVNÍ

JAKO JÁ

A MOJE PŘÍBĚHY.
CUKETOVÝ NÁKYPY JSOU SUPER.

 

SoS

Instagram → @saraviskova

Snapchat → @saraviskova (tam jsem měla ještě mystory ohledně bundy sebastiana :---) )

15:16 Mamka odcizila moje CD Katarze a odešla si ho pustit do kuchyně... :DDDD

15:18 Nyní si prozpěvuje Lhůtu Zárčuní a myje nádobí

Jo a víte co je ještě výhra? Mít mamku, která miluje Slzu... :DDD (nebo asi ne.. :D)

Read More

Rozhodnutí ,,Za pět minut dvanáct"

(PLATÍ PRO 6.7 8:00) Kdybyste mě teď viděli, nejspíš byste mě obsadili do nějakýho super kýčovitýho filmu.

Fakt jsem se mega těšila, že zejtra budu psát článek o dnešním výletu.

Jenže on ten výlet tak trošku nevyšel a tak trošku neexistuje.

Takže píšu tenhle článek, kterej nahradil ten, kterej mohl existovat.

Jím bonboniéru, kterou jsem měla pro rodiče, kde jsem měla přespávat a cocacolu a poslouchám Záchranný bod, který jsem mohla slyšet živě. Bohužel pouze MOHLA :D

Teď nikdo nic nechápe, takže je na mě abych to vysvětlila.

Prostě jsme s Verčou a Kačkou vymyslely dokonale potřeštěný výlet 200km (pro mě 200 km) daleko do Jiříkova u Rumburka, jen proto abych slyšela Atmo Music, Pavla Calltu a Sebastiana. Toho Sebastiana v tuhle chvíli musím zvýraznit, protože on byl mezi těma třema ten nejnutnější, proč tam jet. Samozřejmě, že jsem mu dělala polštářek. Ale tak trošku nerozumím sama sobě, protože jsem si z něho dělala srandu, prostě s Verčou. No a teď ho nějak až nezdravě zbožňujeme. No a já jsem se fakt neskutečně těšila, že ho konečně uvidím a teď vidím tak maximálně Záchranný bod na monitoru počítače. No, takže asi tak.

Prostě to měly být tři koncerty interpretů na který jsem se fakt hrozně těšíla a poslouchám je momentálně každej den. 

Začalo to vlakem, který měl 20 minut spoždění, jenže pak to navazovalo na další a další spoje a já v tu chvíli myslela, že mi fakticky hrábne. Ta cesta byla fakt složitá a já si asi pár dní předem nepřipouštěla, že ta cesta je víc než ztřeštěná. Nechtěla jsem se vzdát,fakticky ne, protože představa Sebastiana je lákává, že :-------) A já jsem člověk, kterej si za tímhle stojí, a jde si ta tím, protože tvrdí, že všechno jde, když se chce... Jenže teď jsem docela i ráda, že jsem to vzdala, protože už ten vlak má 53 minut... Takže to fakt jako asi si dám další bonbon.

Jinak záchranný bod v tuhle chvílí sjíždím po šestý, a je půl devátý ráno :---)
A jelikož mi ani nebylo dobře čtyřhodinová cesta mě v tu chvíli děsila, prostě jsem se na to vykašlala. Bylo to rozhodnutí za pět minut dvanáct (spíš za 5 minut odjezd). Pak jsem si řekla, že jsem blbá, že jsem udělala chybu a že to určitě stálo za to. Jenže Sebastian se ani nepodepisoval, takže bych ten polštář vezla asi tak pro radost :---) No a prostě prakticky v tuhle chvíli (7.8.) mám pocit, že jsem o nic nepřišla. Což je asi dobře, každopádně stejně mě štve, že o prázdninách nic nestihnu, když prázdniny jsou prostě prázdniny.

Jednou jsem si někde přečetla citát ,,Raduj se z maličkostí" a tak teď hledám maličkosti, ze kterých se můžu radovat. Tak třeba mám celou bonbonieru jenom pro sebe, polštář mám připravenej pro všechny případy nečekaného odjezdu na nějakej jinej koncert. (Záchranný bod momentálně po sedmý). Nečekaný koncert se konat asi nebude o prázdninách, ale přísahám, že tenhle rok ještě jo. Fakt. (Když si to takhle říkám, tak mě to uklidňuje:DD).

Akorát, prostě, já si z něho cca. před třema měsícema dělala srandu, a vlastně občas si jí děláme s Verčou do teď. Zvyk je železná košile. Ale není to nějak jako zlá sranda. Ale prostě ,,I velký vůz má o kolečko míň, tak vysoko to nepřilepím" to je prostě nejvíc top text na Zemi :D Já vím, že to má jako nějakej skrytej význám. Jenže já si prostě pod tím představuju, jak leze na štafle a něco tam prostě lepí :DDD (Třeba u Slzy skrytý významy textu chápu, ale tohle mi prostě asi trošku nejde), ale to nic nemění na tom, že tu písničku totálně žeru a jako bonus vyšla na moje narozeniny, takže mi je souzená, že.. :D :--)

No nic zkrátka, prostě dneska nebudou koncerty tří interpretů, jejichž písničky bych na živo ráda slyšela, protože na živo je to prostě jiančí. Ale doufám, že tenhle rok Sebastiana ještě na živo uslyším a basta. Spíš ,,a Besťa" :DD

Hned jak se naskytne příležitost, všechny tyhle 3 interprety slyšet, beru jí za pačesy. Myslím, že už se naskytla a není v Jiříkově (joou :DD).
Všichni říkají, že je Sebastian hrozně milej člověk a já tomu věřím, ale ráda bych to zažila taky.. ♥ :D

Stejně si myslím, že je dobře, že se snažím to brát pozitivně..

Protože mi stejně nic jinýho nezbývá.

A ten vlak, kterým jsem měla jet do Prahy a z Prahy do Ústí a z Ústí ještě dalších milion cest už má 70 minut spoždění. Takže bych stejně musela jet z Prahy domů, protože bych nestihla všechny ostatní spoje.Možná je dobře, že jsem nakonec nejela. I přesto mě to bude celý dnešek mrzet. Teď už s tím nic nenadělám. 

,,V nohách tisíc mil a v hlavě jediný cíl" :D

A radujte se z maličkostí a myslete pozivině a určitě nejezte milion čokolády a nezapíjejte to colou a neposlouchejte už po dvanáctý po ránu písničku, kterou jste dneska měli slyšet v originále a živě. 

A milujte Sebastiana.

Než zase najde nit. (Tuhle část písničky jsem si vysvtělila jinak, než tak, že by v Galanterii hledal správnou barvu nitě, přísahám :--) :DD)
Kdyby mi to ale kvůli výluce vlaku nevyšlo třeba do PCE tak bych byla fakt naštvaná, ale Jiříkov u Rumburka je trošku něco jinýho :D.. ,,trošku"


Jinak neberte to tak, že se kvůli tomu nějak hroutím, jen vím, že takový věci, jako nepovedený výlety za někým, koho byste rádi slyšeli živě, podniká spoustu lidí v mým věku a mrzí je to stejně. A tak tím chci říct, že  prostě když cítíte, že ten výlet není nejlepší nápad, je lepší se na to vykašlat .A že intuice byla správná, protože bych to stejně v Praze nestihla a musela jet domů z Prahy.. A že si z toho umím udělat srandu, protože to je to nejlepší, co v tu chvíli můžu udělat.. :D

Jinak už mám naplánovaný dalších asi 5 článků, jen nevím, když je zrealizuju... :)

Když už to nevyšlo, tak si ze sebe alespoň udělám srandu :DD

Teď už mi nezbývá nic jinýho, než se prostě smát... :D

Od začátku do konce jsem tenhle článek nechtěla vydat, ale stejně to udělám, protože mám intuici, že :----)
Ne ale vážně, napište mi odezvu do komentářů, protože to byl zase random článek, a mně se zas až tak nelíbí, a nevím jak vám.
Kdyžtak to smažu a budu dělat, že jsem nic nevydala #StayZbabělec

Read More

TOTO JE NÁZEV, KTERÝ TĚ JISTĚ UPOUTAL #1

Omg, ještě 4 dny a je to měsíc od prvního vydání článku a od tý doby jsem vydala další články, přečetla si krásné zprávy od vás (pořád sakra nechápu, jak někdo může být MŮJ FANOUŠEK, když to bývám JÁ, kdo je FANOUŠEK NĚKOHO JINÉHO, ale je to mega :D ♥) A ty komentáře všude možně, to je prostě boží ♥

Myslela jsem si, že budu skoro celý prázdniny se sešitem v ruce, jako na tý fotce, ale bohužel ne :D většinou si prostě něco vymyslím v noci a jsem líná jít to napsat... Jejda.. :D Ale ne vždycky, občas třeba v autě, ve vlaku, ve městě.. Už se vidím, jak si sednu v Lidlu na podlahu a píšu článek :DD Ale naštěstí existují poznámky v mobilu:DD Opravdu věc, o který nikdo neví no :D

Jinak nějak v neděli, se stala jedna boží věc a jestli o ní ještě nevíte, tak jste divní :----) Mám pocit, že jsem to cpala všude, a hlavně na snapchat.. :DD

Protože to se snapchatem souvisí.

 

Přesně tohle, chápete to někdo ? ♥♥♥ (Kačka A. to nějak dokázala uložit, díky!:D)

Kdybyste mě viděli, jak jsem tvřáila ve chvíli, kdy prostě to tam najednou říkal, tohle všechno. Tak jsem vypadala jaksi divně určitě... :---) Je to fakt neskutečný, a jsem ráda, že to video mám, abych to ukázala a mohla to tady na blogu mít.  Mám z toho fakt neskutečnou radost ♥

Jo a další věc, já fakt nechápu ten novej instagram a hlavně problémky youtuberů: DEJTE SCREEN JESTLI TO MÁM DÁVAT TAM NEBO TAM, NO ASI TAM, TAM MÁM VÍC LIDÍ..

Bože :DD

Jako budu se koukat na obojí, protože mi nic jinýho nezbývá, když chci vědět novinky, akorát je to podle mě ztráta času a zbytečnost... Ale je to jen sociální síť :D

Já prostě radši budu spamovat snapchat, je to taková klasika, co má tuhle pointu od začátku. 

 A taky teď nepíšu nic moc pořádnýho a bude to nejspíš tím, že teďka hodně výletuju, a zrovna v sobotu se chystám na strašně ztřeštěnej výlet s Verčou a Kačkou A., a je to celkem daleko pro mě, ale když mám ty prázdniny.. :D A doufám, že všechno vyjde, tak jak chci, protože jestli se to fakt stane, tak se stanu ještě divnější, než jsem teď :----) (Ahoj Verčo a Kačko, mějte pro mě pochopení:DD)

A budu to mít na snapchatu, akorát nemám data, a jelikož to táta čte pravidelně, tak tati, KUP MI PROSÍM DATA :------------------) 

Já vlastně neuvedla o čem článek je, a vlastně asi tak o věcech, které tady na blogu můžete očekávat.

Taky jsem chtěla říct, že LEŽ a IRONIE je rozdíl, protože se bojím, že ne každý to pochopil. Ráda píšu ironicky a fakt neumím být vážná, i přesto chci, aby pár článků bylo normálnějších (to bude těžký:D), tak prostě strašně ráda takhle píšu, a taky mi píšete, že se vám to dobře čte. ♥

Asi bych neuměla psát nějak takhle:

Dnes, tedy ve středu, jsem byla s kamarádkou Veronikou na výletě v Praze. Bylo to skvělé a byly jsme na výlěte v Kazíně, kde se točí seriál na TV Prima, televize je super a já si myslím, že je úžasné, že jsem se mohla podívat do takovéto přírody s takovými domy. Verča měla na sobě boty.

WTF :DDDDD

Ne takhle ne.

Trošku jsem odbočila. Na blogu nelžu, ani si nic nepřibarvuju, to by mě ani nikdy nenapadlo! Ale ironie je tady často. Pokud se vám to nelíbí, tak si to překládejte do SLUŠNOVŠTINY :-----)

Dál taky chci říct, které články chystám, vlastně já žádné články nijak nachystané nemám, i když některý si píšu předem. Tak tenhle třeba ne. Na konci prázdnin budu psát o celých mých prázdninách, protože už teď z nich mám obří radost, a to jsem teprve (ne vlastně sakra do háje UŽ) za půlkou.(Všichni jsme za půlkou, haha:-----))

Taky chci mít nějak pravidelně jednou za měsíc, článek pouze o fotkách, který se třeba nedostaly na instagram a tak. Název už vymyšlený mám, akorát momentálně nevím, kdy to nachystám. To je asi tak všechno, co zatím vím, že vydat chci. Jinak mě prakticky napadá všechno tak různě. Třeba úplně náhodně. Články asi nikdy nebudou pravidelně, nebo zatím to říct nemůžu, mám jich ani ne deset, takže to zatím nechám až bude čas. Ráda bych psala o tématech jednotlivých, třeba PŘÁTELSTVÍ, SOCIÁLNÍ SÍTĚ, ZÁJMY...., nebo něco podobného. Prostě situace, které tak vidím já a ráda bych se o to s vámi podělila.

Ale stejně vím, co vás baví nejvíc. Články o tom, kde jsem byla, co jsem zažila  a hlavně když to má obrázky. To mám taky hodně ráda psát. Jenže mi vadí, že po létě už takové výlety, jako například ten, co by měl být v sobotu, nebudu moc konat. No prostě je to fakt na hlavu, kam zase jedu. Ale já tam jet strašně potřebuju :D A fakt se těším, až to bude vydaný :DD

Děkuju za každé přečtení a za to, že jsem si našla činnost, která mě tak moc baví a můžu to dělat pro ostatní, ale i pro sebe. Nikdy si nenechám z toho, co dělám, zkazit radost, chci se v tomhle dál rozvíjet.

Psaní je něco, co mě bavilo už od malička, pokud se teda počítaj vlnky na okrajích novin, jako psaní :----). Stačí mi, když mě do toho nikdo nenutí a můžu psát o tom, co chci. A tady to není nijak zaměřené, prostě píšu všechno možný, kromě beauty tipů.

Mějte se hezky. 

Jo a ano pouštěla jsem si ten uloženej snapchat, asi tak milionkrát. Protože jsem za to prostě neskutečně ráda.

A wow, právě vznikla nová, nepravidelná série článků, kde vám budu říkat informace, jako tyhle.

Snapchat, kde budu vždycky → saraviskova

Instagram, pro fotky na více jak 24h a ne na instagramstories, nebo co → saraviskova

 

Ještě přidávám fotku potůčku, kam mi spadla houska, z dnešního výletu, o kterým napíšu až v závěrečným článku z prázdnin. Během příštího týdne budu třídit 1211 fotek z foťáku, přeju sama sobě hodně štěstí :D A pak bych asi vydala ten článek s fotkama.

Read More